OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Lepšie ako ten posledný návrat ku koreňom.Zvuk je zabijácky
Tak mám pocit, že tihle postarší trasheři, to zas jednou pěkně nandali o mnoho mladším moderním kapelám. Zkrátka 10 bodů pro Slayer. I když se zde najdou i slabší kousky, tak perly jako New Faith, Disciple, Payback a především BLOODLINE , to jsou mistrovské kousky které Slayer vyzdvihují hodně vysoko.
Spolu s Diabolus in musica asi najviac nenavideny album Die hards - old fans SLAYER. Naneverimboha to tak bolo aj u mna az do chvile ked som Slayer navstivil nazivo k turne GOD HATES US ALL v GoDstrave. Toto album prilis tlaci na pilu ale zbytocne urcite nie je. Ked uz pre nic ine tak pre SouthHeavenovsku klasiku BLOODLINE a najvacsi narez Slayer od dob Reign in blood PAYBACK. Mimochodom obe na koncerte zazneli a PAYBACK bola jednoducho bohovrazda...!Jedovata, nanavistna, chladna a hyperbrutalna.Rest in peace.
nebudem hovorit, ze tento album je jeden z mojich naj. su tu pesnicky ktore zrona moc rad nemam, ale pesnicky ako "disciple, god send death, new faith, bloodline, here comes the pain" pesnicky ako "deviance, war zone, payback" niesu zle ale skor mi pripadaju takze, ze "snazim sa robit nasilu brutalnu muziku" ale velmi podareny album slayerovsky priemer
-bez slovního hodnocení-
slayer ruleZ
Tady Slayer vkročil do 21. století. Jedno z mála alb, kde koketérie se siláckým HC 'de opravdu budí respekt!
Nemůžu jinak, než vyseknout poklonu za to, jak se zabijákům neustále daří být na každém albu úplně stejnmi, zároveň úplně jinými a ještě u toho nikdy neklesnout pod pomyslnou šprušli s nápisem "výborné". Už jen ten název "God Hates Us All", to je podle mě geniální nápad. Tuhle desku s klidem zařadím po bok jejich nejlepších děl z přelomu let osmdesátých a devadesátých. Dám jen půl bodu dolů, neb se mi nelíbí poslední skladba "Payback".mě připadá až příliš punková, prvoplánová a "hospodská". I když uznávám, že to asi byl záměr. Ostatní skladby a intro zvlášť hodnotit nebudu, protože to je, u hodnocení Slayer poměrně hodně vídaná, čistá 10.
Sklamanie :( Nepači sa mi vokal a ani hudba(to čo ma byt ta Warzone akoze zač?bleee). Najdu sa aj vynimky ale je ich malo :( škoda. //edit: Dviham bod nahore za Payback, ktora je jednoducho mazec. //edit: Okej, pod osem nejdem :)
-bez slovního hodnocení-
Dost HC album s brutalnou energiou. Super, najlepsi Slayer
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
1- intro je o kokote, preskakujem 2- vyborna pecka na zaciatok, vyrazne svetly moment na albume 3- velmi nemusim 4- velmi dobra 5- dobra 6- velmi nemusim, riffy sa mi nepacia 7- podobne ako 6 8- priemer 9- celkom dobra 10- gut 11- vyborna, brutalne zabubnovana 12- taky lahky nadpriemer 13- da sa 14- vyborna, asi najlepsia skladba na albume 15- velmi dobra skladba na koniec cize celkove hodnotenie: urcite lepsie ako predosle pociny, originalny nazov albumu a slayer vo forme!!
Disciple a Bloodline jsou vyloženě skvělé, zbytek lehce nad průměrem.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.