MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jeden z nejlepších živáků co jsem kdy slyšel,ne li ten vůbec nejlepší.Převažujou tracky s geniálního Wolf's Lair Abyss který je u mě vysoko nad DMDS což je možná důvod proč Mediolanum Capta Est tak žeru:)Perfektní zvuk je samozřejmostí. Je smutný když člověk porovná jejich starší tvorbu a tu dnešní prezentovanou příšerným Daemon.Doufám že se zase vzchopí a další album bude opět pecka jako bylo třeba Esoteric Warfare,nebo dokonce Ordo ad Chao(Po WLA jejich nejlepší).Jejich progresivní a experimentální poloha jim sluší mnohem víc než současný "old school"
-bez slovního hodnocení-
Jeden z nejlepších metalových živáků všech dob. Ve formě DVD má ještě větší koule. A výstup Maniaca s Attilou je nádherně mrazivý. Prostě masakr, jak se na Mayhem patří.
-bez slovního hodnocení-
suhlasim s autorom najlepsí black metalovy live disc
:)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
jeden z naj BM živákov
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Po tomhle živáku jsem začal nesnášet Maniaka, strašný "zpěv"! Jinak Attila dobrej.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!