THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jeden z nejlepších živáků co jsem kdy slyšel,ne li ten vůbec nejlepší.Převažujou tracky s geniálního Wolf's Lair Abyss který je u mě vysoko nad DMDS což je možná důvod proč Mediolanum Capta Est tak žeru:)Perfektní zvuk je samozřejmostí. Je smutný když člověk porovná jejich starší tvorbu a tu dnešní prezentovanou příšerným Daemon.Doufám že se zase vzchopí a další album bude opět pecka jako bylo třeba Esoteric Warfare,nebo dokonce Ordo ad Chao(Po WLA jejich nejlepší).Jejich progresivní a experimentální poloha jim sluší mnohem víc než současný "old school"
-bez slovního hodnocení-
Jeden z nejlepších metalových živáků všech dob. Ve formě DVD má ještě větší koule. A výstup Maniaca s Attilou je nádherně mrazivý. Prostě masakr, jak se na Mayhem patří.
-bez slovního hodnocení-
suhlasim s autorom najlepsí black metalovy live disc
:)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
jeden z naj BM živákov
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Po tomhle živáku jsem začal nesnášet Maniaka, strašný "zpěv"! Jinak Attila dobrej.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.