IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Som rad že Roland sa vydal na tejto deske úplne inou cestou ako Helloween. Na tomto albume sú najlepšie tie časti kde sa netlačí na pílu.
Velmi dobré album. Amíci na albu odvedli skvělou práci. No a Wagener je Wagener.
-bez slovního hodnocení-
Jedná se o kvalitní album - z hlediska samotných skladeb a odvedené kytarové práce (ti, co znají Helloween, Rolandův rukopis poznají). Objevuje se také inspirace Y. Malmsteenem (no a proč ne když na to Roland má). V tomto ohledu mu téměř nelze co vytknout. Jeho slabinou, která album v mých očích sráží, je průměrný zpěvák zábavového formátu (stále ale lepší Rolandova hlasového projevu) a zvuk, který se mi jednoduše a prostě nelíbí. Za skladby hodné pozornosti lze označit: Walk On Fire, Under The Same Sun, skvělá instrumentálka s vtipným názvem Listen To The Lyrics a Reaching Higher.
Oproti minulému (velmi dobrému) albu,mi toto připadá ješte více propracovanější,nejen po zvukové,ale i po obsahové stránce.Grapow se podle mě odprostil od tvorby,v té době mateřských Helloween (která byla slyšet na minulém albu) a příšel s rozmanitějšími skladbami,které nejsou jen speed metalové.Výkony všech muzikantů jsou samorřejmě skvělé a zpěvák předvádí rovněž skvělou práci,ikdyž jeho hlas mi připadá lehko zaměnitelný s jinými podobnými zpeváky,než kdyby si to nazpíval Grapow sám (jako na minulém albu).Milovníkum melodického metalu/hard rocku doporučuji.
Příliš konzervativní album, které se až křečovitě snaží držet šablony nastavené Malmsteenem. Tentokrát Grapow odhodil zábrany a ve snaze dokázat, že se vyrovná svému velkému vzoru, výběr spoluhráčů omezil víceméně na hudební žoldáky, jejichž služeb využil právě sám velký "Jángví". Vzhledem k tomu, že právě hlas Michaela Vescery byl ten element, který mi například na Magnum Opus či Seventh Sign vadil nejvíce, neočekával jsem od něj ani nyní bůhvíco. A opravdu mě nijak nepřekvapil. Naštěstí je ale již samotná hudba tak předvídatelná a nezajímavá, že jí Vescerův projev nijak neshazuje. Kaleidoscope je s přehledem to nejhorší album, na kterém se Grapow autorsky podílel.
Mike Vescera prostě dodal hudbě ten správný drive svým vokálem, takhle není co řešit, není co bych vytknul.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.