OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No, vzhledem k tomu, ze na postu hlavniho zpevaka bych radsi uvital nekoho "schopnejsiho", nez je LaBrieho, musim dat z mnou chtenych 9,5 pul bodiku dolu.
tak tady neni o cem.
Asi nejlepsí deska od Luccasena a to jsem si myslel, ze Space Metal nejde prekonat.
Super
skvela kompozice, skvely vokaly... trochu me mrzi, ze devin townsend nebyl vyuzit vic :-) pouziti hammondek vitam, jen mistama me trochu mrzi rekneme trochu "kycovitost" a predvidatelnost motivu, jinak skvely
Ja som sa do toho nejako nedostal. Vsetko je jak ma byt ... len ma to nebavi ... ;( 6.5b Edit: Po case som sa do toho dostal a je to fajn. Nie superpecka, ale fajn.
Mimořádně kvalitní projekt!
-bez slovního hodnocení-
Neotřelé téma, vynikající zpěvácií, výborné muzikantské obsazení, Arjen ve výborné pohodě a invenci. Vlastním CD s DVD a nelituji. Šťastná volba na interprety - všichni jsou na svých místech (díky Arjenovi). 2CD obsahuje několik klenotů (Loser,Love a závěrečná gradace 19 + 20). Metal Opera desetiletí.
moc pěkný, už pár dní to nemůžu dostat z hlavy..
The Human Equation je veledilo, ktere krome El. Castlu nema obdoby. Strhujici pribeh, do ktereho se clovek vzije tak silne, ze nevnima okolni svet. Tak depresivni, ale prece i trochu optimisticky. S atmosferou, ktera houstne az do neuveritelne pusobiveho zaveru s tak prekvapivym koncem, ktery vsemu dava uplne jiny rozmer. Album je povzneseno nad pouhy pojem "hudba", proti tomuto je vse (krome ostatni Lucassenovy tvorby) prizemni zalezitosti. Pokud bych mel srovnavat s El. Castlem, pujde to velmi tezko, ovsem je pravdou, ze ten obsahoval ve druhe casti par slabsich mist. Oproti tomu The Human Equation je opravdu bezchybny, pro me osobne tedy stoji o kapanek vyse. Co se tyce zpevaku, nemam vyhrad, do svych roli presne zapadli, navic se mi zda, ze Arjen na tomto albu mel zatim nejlepsi pevecky vykon. Muze se zdat, ze prilis chvalim, ovsem take nic jineho nez chvalu si tento opus nezaslouzi. Desitka je pouze ubohym symbolem, ktery dokonalost tohoto skvostu ani zdaleka nevystihne.
Souhlasím, fakt geniální! Je jasné, že se tu těží z hvězdných hlasů, ale jinak.. Konkrétně se mi líbí hodně zvuky kláves, např. takovej ten zvonivej, co používali Doors.. No, je to prostě paráda..
mne sa tento 2album paci tiez. len by som bral a sam by som tam dal viac tvrdosti ja tam pocujem privela elektroniky. inac fakt kvalita ktora nema na electric castle ale to neznamena ze by to bolo horsie alebo kopirka
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.