OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Tady není co dodat. Na tyhle věci by měly být paragrafy na tupost. Něco tak vygeglaného - to se fakt nevidí. Příšerná anglická výslovnost, příšerný zpěv, megatuny klišé. Nechal bych je všechny zavřít!!!!!
Podprůměr, dobré jsou leda mysteria, down to the devil a skvělá forever, ale prostě.. nesnáším sammetův vokál:/
Celkom sa mi to páči
-bez slovního hodnocení-
...nemám co dodat prostě bomba
v tomto style si myslim ze toto je posledny album edguy ktory sa da celkom dobre pocuvat...no skoda ze mi tato hudba uz vobec nic nedava...a este ze:Sammetovi dobre jebe!:D
naj co kedy Edguy vydali....a hlavne titulna skladba....tak to je fantasticky vypalovak...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Geniálny metalík... bodík dole za pičoviny King of Fools a Lavatory Love Machine... keď to počujem na koncerte, ide ma roztrhnúť, prečo nehrajú iné kusy z tohto albumu???
Trúfam si povedať, že EDGUY už toto album nikdy neprekonajú a mám na to dva dobré dôvody. Za prvé lepšie album ako Hellfire Club sa už stvoriť nedá touto kapelou a ani 95% ostatných kapiel to nedokáže, za druhé Edguy už v súčasnosti hrajú trochu inú hudbu a nevyzerá to tak, že by sa chceli vrátiť k speed metalu. Album otvára jedna z najúžasnejších skladieb od tejto kapely Mysteria, kde výrazné riffy, famózna melódia a chytlavý refrén spoľahlivo rozbúšia srdce každého metalistu. Vynikajúca je aj Pipper Never Dies, ktorú minulý týždeň zahrali Edguy v Bratislave naživo. Je to rock metalová napoly balada a napoly speedová koncertná tutovka. Záver skladby je úžasný v tom, jak Tobiasov spev a energické gitari pridali na intenzite a v tej chvíli už musel každý trepať hlavou. Samozrejme o výbornom refréne ani netreba hovoriť. Zaujímavosťou je, že toto album vyzneje omnoho živšie z CD prehrávača ako na koncerte. Dôkazom sú najlepšie skladby a síce Down To The Devil (krásne klávesy v úvode a strhujúce sóla uprostred a samozrejme nechýba geniálna nosná melódia) a We Don´t Need a Hero (toto je snáď najlepšia skladba akú kedy Edguy stvorili, pekelné sólo a šialene chytlavé melódie, bubeník sa tu tiež poriadne vyřádil). Treba spomenúť aj emóciami nabitú baladu Forever a singlovú King Of Fools (ten refrén vám bude ešte poriadne dlho hučať v hlave). Je zvláštne, že sa na album nedostali vynikajúce veci ako New Age Messiah, Holy Water, Children Of Steel či Savage Union. Toto sú skvosty, ktoré by na takom Rocket Ride zmietli väčšinu skladieb. Určite si každý obľúbi aj Rise Of The Morning Glory a Navigator. Hellfire Club je najlepšie album roku 2004 a ja ho mám medzi TOP 10 najlepšími albumami aké kedy vyšli. A samozrejme kapela už navždy zostane medzi mojimi najoblúbenejšími. HEAVY METAL RULES!!!...Fantastické dielo!!!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
jejich nejlepší...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.