NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pohádka o Tarje a létajícím Holopainenovi dospěla ke svému konci, ale ten konec rozhodně stojí za to. Na Oceanborn to nestačí, na Wishmastera o kousek taky ne, i tak je to pěkný třetí plac v diskografii. A jsem celkem zvědav, kam se to celé pohne či nepohne dál...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Travalo mi starsne dlouho nez jsme albu "once" prisel na chut a pri prvnich poslesich jsem ho dokonce vnimal jako absolutni propadak. Casem se asi ustalila hladina hormonu v mem tele a prede mnou jako v holografickem vybrazeni vysvtaly netusene rozmery posledniho pocinu NIGTWISH s tarjou. Spi sladce holka
Kecy o komerčnosti mě zatím nechávaj chladným, co konec koncu není komerční žijeme v konzumní společnosti (pokud myslíte popový maj holt náběh). Tady fakt nevim jednotlivé skladby se mi líbí ale když si to poslehnu celý, tak z toho fakt nemůžu...
-bez slovního hodnocení-
ale jo, tohle se libi...
nebyt tam vsudypritomny Marco Hietala, asi bych hodnotil jinak
už sme slyšeli hodněkrát chtělo by to něco nového ale furt je to dobré
Hodně dobré... I když Oceanborn to není... ;-)
docela dobré, nicméně trošku vyčpělé album
Opravdu jediné "bomba" album Najtviš
Komerce? Ktera ze skupin o kterych se pise na Metalopoli neni komercni? Hudbu posloucham, protoze se mi libi a je mi jedno zda-li je "komercni" ci neni. To je kratka reakce na JonnyhoSCOOTERA. Zpet k Nightwish. Nikdy jsem je moc neposlouchal a ani po tomto albu se nic nezmeni. Par zaseku jde a zbytek je cukrova nuda. 5/10 vic ani tuk.
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.