OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
U mě teprve (a po dlouhé době) druhé setkání s Ondřejem Neffem a jeho sci-fi, které dopadlo téměř na výbornou. Oproti němu jsem optimista a věřím, že by na tak extrémní řešení a rozuzlení nedošlo. V průběhu čtení se mi několikrát vybavila situace v Kambodže za vlády Rudých Khmerů. Zasazení do českých reálií (včetně dodnes většinou aktivních politiků) potěšilo. Kniha, kterou mohu doporučit ...
Ostatně Neff JE stále naším nejlepším žijícím autorem fantastických žánrů. A nic na tom nezmění fakt, že se dnes kdekdo snaží si do něj kopnout. Kdyby se pod TMU 2.0 podepsaly nějteré moderní hvězdy, jako třeba Žamboch, měli bychom v ruce pouhou karikaturu. To, co nám podepsal Neff, ale žádná karikatura není, a má to sílu, váhu, sdělení, je tam vše, co tam má být. Nejlepší český SF román posledních mnoha let.
Temná, veľmi TEMNÁ kniha... Podstatne temnejšia než prvé spracovanie, to je možno jej jedinou chybou, alebo žeby nie? Sme naozaj takí krutí, sebeckí a skazení? Niet nám pomoci, niet nádeje?
Výborná kniha s mnoha zajímavými momenty po nějaké době mírně skouzává do klišovitosti... 2 roky zpět bych hodnotil desítkou, trochu jsem ale z čistě pozitivních dojmů vystřízlivěl...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.