OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Je mi smutno , keď vidím ako táto banda ,ktorá ma kedysi dáávno k metalu priviedla , postupne každým ďalším albumom stráca môj záujem . Tento je perfektný a stále sa knemu vraciam ,predovšetkým po vypočutí ich noviniek...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Zvuk gitar drsný spevák kričí akoby mu žily trhali. Hlavne oceňujem spev ktorý to netlačí do melodickeho vysokého pištania ale tlači to do spodných polôh the best off.
-bez slovního hodnocení-
Otvorene priznávam, že som Grave Digger prestal sledovať po druhom albume, kedy som si ich zaškatuľkoval ako heavy metal druhej kategórie.... Aké bolo moje prekvapenie, keď som sa pred nejakým časom dostal k ďalším titulom, z ktorých mi niektoré sadli viac, iné menej, ale "The grave digger" patrí jednoznačne k tomu najlepšiemu, čo sa pod touto značkou objavilo... Nádherný hutný sound, Chrisov dokonalý prejav, skvelo zahraté gitary a rytmika.... Čo dodať.... Perfektný album....
Pro mě jasně a jednoznačně jedno z mých dvou nejoblíbenějších alb od německých Hrobníků - o 0,5 bodu je lepší už jen Knights Of The Cross a to jen proto, že bylo první. Toto album neúvěřitelně nakopnul příchozí kytarista Manni Schmidt! Album obsahuje zhudebněné povídky Edgara Allana Poea, což musela být pro Grave Digger velmi blízká tématika :)) Album téměř neobsahuje slabou věc. Také ho čas od času dobře osvěžuje Chris Boltendahl svým čistým zpěvem, i když vepřák převládá. Po tomto albu chlapci ještě chvíli drželi laťku (Rheingold), ale posléze poklesla křivka jejich tvorby v mých očích znatelně dolů. Nejlepší skladby: Son Of Evil, Raven, Spirits Of The Dead, The House a Funeral Procession.
Ďalšie album mojej oblúbenej kapely, z ktorého mám rozpačitý dojem. Prvé tri skladby sú velmi dobré, hlavne tretia Raven si zaslúži absolutórium. Kvôli takýmto skladbám Grave Digger milujem. Skvelý refrén, výborné gitary a atmosféra. Potom sa to nejak zlomí a zbytok albumu je kvalitatívne nevyrovnaný. Dobré skladby sa striedajú zo slabými. Za zmienku stojí ešte chytlavá Haunted Palace, špatná neni ani päťka ale tam už je to na hrane. Taká King Pest alebo posledná vec sú vyložene zúfalé. Tá balada Silence sa takisto nepodarila. Je až moc dlhá a nudná. Prečo musí kapela vydávať albumy každé 2 roky keď evidentne nemá dostatok nápadov? Stále je to ešte nad priemerom, aj na koncerty sa dá z toho vyberať ale.....hrobníci majú na viac!
...výborně se to poslouchá, nejraději mám "Scythe Of Time", ale ostatní vály sou taky perfektní...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Kapela šlape od začátku do konce,jako dobře promazaný stroj.Skvělá jízda.
Velice dobré album, syrové až na půdu. Fláky jako The House, The Grave Digger nebo Funeral Procession bych mohl poslouchat furt. Na albu však není jediná slabší věc, je to skutečně jízda od začátku až do konce. /.../ S odstupem času zvedám na plný počet. Tohle není velice dobré album, tohle je naprosto geniální a uchvacující muzika. Nejen nejlepší album hrobníků, ale pro mne i jedno z nejlepších heavy/power metalových alb vůbec.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.