NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Vždy ma brali žánrovo pestré a melodické kapely, dokonca sú MH jedna z mála skupín, kde sa mi pozdávajú aj klávesy :) Predchádzajúca doska je tiež super, odporúčam!
Vzhledem k maskam (ktery jsou mimochodem vynikajici) bych cekal mnohem vetsi porci narezu. Tohle zustalo nekde v pozadi a schovava se to tam dodnes. Je to obrovska skoda, protoze v riznejsich pisnickach to pekne odsypa, clovek si pokyvuje do rytmu a je to... Jenze takovych pecek je na albu malo, aspon pro me.
slusna porcicka numetalu :-)
-bez slovního hodnocení-
Uchcával jsem při Faith No more, takže tahle deska se mi hodně líbí. I přes tuto výjimku - numetal is death.
-bez slovního hodnocení-
toto album mě neomrzelo ani po těch dvou letech co ho mám doma. Přesně toho sem se nejvíc bál. Leč i ty nejpodbízivější songy mají své unikátní kouzlo a jsou prostě boží. Sun Doesn't Rise je i s klipem na 11/10. Já celý to album nemůžu jinak než za 9. Masky? FNM?Nu-metal?Rap?.....Pche!!!.....tohle jsou Mushroomhead!!!!
výborná věc...Faith no more mi připomíná nejvíce melodický vokál
...
nic, tak zrovna tohle mě teda moc nevzalo
roubování FNM do týhle mašiny je boží..........
-bez slovního hodnocení-
Předchozí "XX" se mi líbila přeci jen o kus víc.
Nezbejva mi nic jinyho nez souhlasit ze tohle album se hodne povedlo, i kdyz obcas je z toho podezrele moc slyset Faith no more. Ale jinak parada
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.