OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Podľa mňa najlepší počin tejto kapely, škoda, že posledný počúvateľný... Po rokoch a s istou dávkou nostalgie dávam 9/10.
Kravina! Aspon pre mna to bolo skoda casu!
-bez slovního hodnocení-
Jedno z mojich 10 najobľúbenejších albumov a to mám toho napočúvané teda požehnane!!! Toto album viem celé oddnkať na šesťstrunovke ... nenašiel som na ňom ani jeden tón, ktorý by mi nesadol. Genialita a nasadenie od začiatku do konca ... kto nepočul, friško s tým voľačo spravte !!!!!!!
Dřív jsem Rhapsody (skoro nekriticky) zbožňoval a i když je toto období už za mnou, tak přece jenom určitou nostalgii cítím. Spolu s předchozím "Symphony Of..." a následujícím EP "Rain Of ..." je tohle album pro mě vrcholem tvorby italských "symfoniků".
Perfektní album!
vyborny album..symfonika v plnej zbroji..
poněkud syrovější a přímočařejší ale skvěllá deska
Kdyz toto album vyslo, bylo to moje prvni setkani s Rhapsody. Poslouchal jsem to od rana do vecera. I po case ji povazuju za dobrou desku a s trochou nostalgie davam 9...
zakonceni uspesne kariery Rhapsody... cokoli co nasleduje Dawn Of Victory uz mi nic nerika
tento album sa mi paci najmenej z ich tvorby ale vobec nie je zly len ma nezaujal az tak vyrazne.
Vrchol Rhapsody. Slyset to poprve dnes, tak to asi tolik nezafunguje, ale mam na tohle album tak pekny vzpominky, ze nemuzu jit pod 8. Gay metal ve sve nejlepsi forme.
Rhapsody jsou v současnosti jedna z mých nej skupin jech symfonický styl se mi zdá skvělý ( jen škoda že stojí na místě :-( ). Sou lepší skupiny, po stránce technické určitě. Sou lepší zpěváci... ale v Rhapsody prostě cítím s slyším něco co sem jinde nanašel. Mám rád energickou hudbu, co mě dokáže nabít a příjemně naladit. A Rhapsody má (alespoň podle mě) energie na rozdávání, CD s "Holly Thunderfurce" a několika dalšímy se pro mě stalo povinnou výzbrojí na LARP. Říkejte si o Rhapsody co chcete, říkejte si o mě co chcete (já si vás stejně najdu:)) ale Rhapsody je jeden z vrcholů symfonického metalu.
Nie je to az tak strasne. Ale cele naraz by som to album nevydrzal pocuvat.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.