THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Už v úvodnej 10. minútovej kompozícii vytiahli títo Poliaci všetky tromfy a esá, ktoré vo svojej hudbe používajú, čiže progresivitu, ktorá ale neubíja prílišnou komplikovanosťou, ľahké prechody zo spievananých pasáži, ktoré sa často striedajú s tými inštrumentálnymi, príjemný a čistý spev Anny a zvláštnu a tajomnú atmosféru, ktorá ich zdobila už na predchádzajúcom albume ULTIMA...Druhá v poradí SEVERED mi najviac pripomína Gathering, ale týmto prirovnaním by som im nerád ublížil, pretože NAAMAH su natoľko originálny, že si to nezaslúžia. Berte to len ako vzdialene prirovnanie, alebo vlastne kompliment? NAAMAH je skupina, kde je vzácne vyrovnaná emocionálna zložka s inštrumentálnou precíznosťou, pričom celé album priam srší nápadmi...Veľmi sa mi páčia klávesy ADAMA SZEWCZYKA, ktoré mi najviac evokujú britské art-rockové formácie typu PORCUPINE TREE, či trebars ARENU, alebo MARILLION...Občasné pritvrdenie, ako trebars v skladbe NOT FOR YOU, tiež nie je na škodu. Vyzdvihnuť musím aj ďaľšie skladby ako SUBSISTANCE, inštrumentálku RED LIGHT a krasne posmutnelú ALRIGHT. Záver albumu tvorí druhá časť úvodnej DAYDREAM, ktorá je znova v hlavnej réžii SZEWCZYKA a tvoria ju prevážne rôzne klávesové zvuky a "súzvuky". Nasledujú ešte SUBSISTANCE (polská verzia) a krehučka skladba TWOJA, rovnako v polskom jazyku. Čo dodať na záver? Jednoznačne, že takáto originálna a príjemná tvorba sa nedá ohodnotiť inak ako plným počtom bodov a dúfam, že sa mi niekedy podarí týchto sympatických Poliakov vidieť aj naživo.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Celkom príjemnú muzičku kazí nepríjemne patetická speváčka. Proste mi strašne vyťahala uši.
zajímavá a pestrá deska, výborná zpěvačka
Hodně chytrá věc, to vážně stojí za poslech. Už na minulé desce Naamah ukázali, že je třeba s nimi počítat.
mna to teda nijak zvlast nenadchlo
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.