THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Přijemná oddechovka.. Ovšem největší síla Finntroll je pro mě překvapivě v těch smutnějších a výpravných motivech,spíš než ve folkovém juchání.Tam pořád vládnou Korpiklaani.. Na Nattfödd se místy objeví zajimavý riff(Elyitres) či nápěv(Ursvamp) a jako celek to pobaví zaručeně(Trollhammaren). Narozdíl od debutu ,se na albech Jaktes Tid/Nattfödd trochu vytratila atmosféra a syrovost a nahradil jí příklon k humppě,která určitě hodně fanoušků roztancuje,ovšem tak trochu album ztrácí na atmosféře. Natföodd pobaví,potěší,celkem rychle se oposlouchá, a po čase si člověk vybaví jen ty dvě tří hitovky. Ovšem špatné album to není,i taková díla mají svoje místo.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Žádná sláva :o((
Ur Jordens Djup jsem bohužel slyšel dřív, tudíž Nattfödd mě trochu zklamalo. Jinak Finntroll byli spolu s COB na Masters jasně nejlepší!
-bez slovního hodnocení-
Korpiklaani se na Finntroll ani omylem nechytají.
No toto album ma na prvé počutie skôr otrávilo ako potešilo. Ale uznávam, že pár dobrých skladieb sa tu nájde. Taká Trollhammaren je výborná vec, ktorá má na rozdiel od väčšiny skladieb aj nosnú melódiu a pripomína mi mojich obľúbený Korpiklaani. 5 skladbový singel je minimálne o triedu lepší ako toto nevyvážené album. Trochu ma to zaskočilo, lebo s podobným paradoxom som sa ešte nestretol. Celkom dobrá je aj titulná skladba a pár ďalších. Veľmi bude záležať na tom, aký dojem na mňa spravia na festivale Masters Of Rock. Buď sa mi veľmi zapáčia a onedlho si ich napálim, alebo naopak ak ma naživo nezaujmú, tak ich na hodne dlho pustím z hlavy. Zatiaľ mi to pripadá tak, že nemajú dostatok nápadov a snažia sa to zakryť za rýchlu hudbu a brutálny prejav s tým, že sem tam použijú nejaký netradičný nástroj. Na Korpiklaani zatiaľ nemajú ani omylom.
Je to kravina, ale sranda musí být... na druhou stranu, sranda může mít i serioznější podobu a proto hodnotím tak, jak hodnotím...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.