THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
hahahaha, som sa skoro došťal... takže za desať... :)))))))) balalajkaaaaaaa
-bez slovního hodnocení-
Značně progresivně vyklenuté, nikolivěk však anti-hoblivoidní, ba snad emocionálně nevyharmonizované, vskutku mysticky, skoro až mysteriozně zatmosférizované a zkrásněné do monolitu perfekcionismu...apropos, wtf se stalo s rainbowdemonem?
Tak tomuhle říkám GRIND!:-)
Adekvátnější hodnocení by bylo 6,66.
Zboznuju ho! Meho srdce lampion...
desitku si prece jen jeste posetrim, ale jinak...vsechna cest
za ukrutne podladenou balalajku :D a taky ze Bitch Mjukenen je nejlepsi
Za recenziu, hlavne to o šustících plechoch je dobré.
Knight rider -> seriál mého mládí:)
Masakrálna recenzia na rozporuplnú nahrávku :-) Aby som bol v obraze, odhodlal som si to dnes len tak z pasie vypočuť, ale bohužiaľ, nech sa David radšej venuje zachraňovaniu topiacich sa ľudí, alebo náruživému chľastaniu ako jeho "zmysluplnej" hudbe! Na albume sa mi nepáčilo absolútne nič, dokonca sa tam našla skladba "La Isla Bonita" ktorú neznášam ako v originále, tak v cover verzii. Je mi to ľúto. Ale nezúfaj Mitch, možno to nabudúce vyjde!
Nááááááářéééééééééz !!!!!!!!!! (samozřejmě né Mič ale recenze :)))))))))))
Recenze je masakr:o))).
za chlpatu hrud :D:D
Tuhle desítku neposílám Majklovi, ale Kiytoviy, který se určitě na této nahrávce podílel! Kyte, jednou sy tě koupím!!!
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.