goelr
9,5 / 10
Pomalu zurčí průzračné vody nebeských výšin, tu slévají se v nebezpečný vodopád emocí, stékají po černé obloze, kanou rychle i pomalu, kanou k vyprahlé zemi, kapky rozrušují prach, z troudu se stává lepkavá hlína, z hlíny…bahno, kanou slzy, kanou z černých očí. Nejširší tesklivé nálady se kloubí se samotným smutkem v ohanbí chmuru v rozbředlé krajině. Slzy kanou, zaplavují další a další kouty světa, bahno se zvedá ze svých kotvišť, pluje všemi směry. Osamocený, kapky stékají po větvích srdnatých stromů, údy se noří do bláta, roní slzy dva černé mraky, poslední nádech, poslední slza…sám
:))ale tak nějak....