BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nepride mi to ako velmi horsie, alebo lepsie nez predosle dva albumy. Asi taky ich standard, a uz to pojde len dolu vodou. Naj. skladba: High Enough
-bez slovního hodnocení-
Freedom Call sa na Circle Of Life zase takmer dokonale trafili do môjho vkusu. Každá z jedenástich skladieb má hitový potenciál a zároveň vlastnú a pre Freedom Call typickú fantasticko-rozprávkovú atmosféru. Či už sa jedná o nevšednú avšak velmi príjemnú Mother Earth, skvelým riffom disponujúcu Carry On s typickým refrénom pre túto kapelu, mimoriadne podarenú Hunting High And Low (ktorá bezpochyby zatieni aj rovnomennú skladbu od štýlových súputníkov Stratovarius) a ďalším chytlavým refrénom obdarené Kings And Queens a Hero Nation. Páni nezabúdajú ani na svoje korene a tak tu máme dvojicu speed metalových skladieb High Enough a Starchild šmrncnuté Gamma Ray, ale zároveň ich možno označiť za jedny z najsilnejších nielen na tomto albume. To najlepšie na záver v podobe epickej a s mimoriadnym citom odspievanej nádhere The Circle Of Life. Azda najlepšia vec aká sa kedy kapele podarila natočiť. Nechcem byť skeptik ale mám pocit, že na podobne silné album už kapela v súčasnosti nemá. V podstate bezchybné dielo.
Mocné.. od otvíráku až po midtro není co vytknout, Kings & Queens je docela nuda /ale určitě ne podprůměrná/, refrén v Hero Nation je dokonalost sama, tohle se vymyslí tak jednou za 100 let.. High Enough stejný případ, jako kings.., Starchlid je něco odporného /taková předzvěst hrůzu nahánějící Far Away z následujícího alba/, Eternal Flame je moc fajn, akorát mi trošku nesedí ty sbory a titulní věc je pecka jak má být. Nejspíš jejich druhé nejlepší album /ach, eternity../..
Předesílám, že pro power metal bych žil i zemřel. Ale tohle? Ano, je to pěkná, příjemně poslouchatelná melodická záležitost, ale tím to končí. Kopírovat Helloween, Stratovarius a podobné, k tomu ještě nikterak zázračně, ne, kdepak, tohle není ta správná cesta. Ale úplný průser to zase není. Mother Earth si, nevím proč, pobroukávám kde můžu, a když Freedom Call prásknou do koní, hned je to o něčem jiném. Ale jako celek to v powermetalové konkurenci nemá šanci obstát. Já dávám šest, ale z milosti a s hodně odřenýma ušima.
Slabsie ako Eternity... Ale zopar silnych momentov sa najde....
-bez slovního hodnocení-
jojo tohle mi vždy spraví náaladu je to takové veselé sice preferuju jiný styl ale na tomto jsem celkem ujel
Takto naozaj nie. Vysoká teplota, pátos, klišé...
-bez slovního hodnocení-
zzz
Co je kurva toto???? Umierajuca kapela, ktora nikdy nemala bohvieake napady, nieto este talent, sa teraz nasilu snazi preniknut do sveta rock and pop?! Ich prvy album bol vyborny, i ked same klise, ale toto je uz fakt trapne, ako sa snazia nezniet ako vietnamska kopia Hammerfall alebo Stratovarius. Cakal som omnoho, omnoho viac.....
No neviem, skladby zneju tak strojovo, sablonovitovo. Vpodstate im nic nechyba ale vobec ma nebavia. A mnohe z nich iba kopiruju znamejsie originaly. Napriklad Carry On - Gamma ray, Hunting High And Low - Stratovarius atd...
Já jsem s tímto albem nespokojen! Připadá mi to, jako bych poslouchal Modern Talking s elektrickými kytarami. 0,5 bodu dávám navíc za odvahu za ty klávesy. Odvaha se sice cení, ale nějak mi to tam nesedí. Ocenil bych songy Mother Earth a titulní a pasáž v Kings And Queens před sólem.
vyborny album
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Tady pozor, tohle je vynikající deska. Finové DEVENIAL VERDICT zní jako mix GORGUTS, ULCERATE a REPLICANT. Nadto ale přidávají přístupnější / lidštější (ne však jednodušší) atmo/melodické vsuvky. Příznivci avantgardněji pojatého death metalu musí slavit.
Tři roky staré EP "Schattenfall" potěšilo, novinka "Phantast" naopak přináší jisté vystřízlivění. Němci tentokrát skladatelsky tápou a doručují pouze atmo-blackmetalový standard. A to je málo. Čtyřicet minut dlouhé přešlapování bez výraznějších momentů.
Tenhle bahnem a plísní obalený kostlivec do první doom/death metalové ligy zatím nepatří. Mladí Španělé respektují žánrové atributy, nicméně zatím tak činí dost jednoduchou formou. Deska pokulhává a ztrácí na flow hlavně v doom metalových pasážích.
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.