Roman
8 / 10
Circle II Circle se zdají být v podstatě tou nejplnohodnotnější "náhražkou," jakou si netrpělivý fanoušek Savatage může v současnosti dopřát. Máme je tu skoro všechny, nebo alespoň ty nejdůležitější: hlavní mozek Savatage Jon Oliva, kytarista (a i zde také významný skladatel) Chriss Caffery a pak ten, kol něž se vše točí - Zak Stevens - zpěvák, bez nějž si jen málokdo dokáže Savatage v budoucnu (a vlastně tak nějak vůbec) představit.
Přesto nové album CIRCLE II CIRCLE nezní až na jednu výjimku jako Savatage. Skladby jsou daleko přímočařejší a méně pompéznější než by tomu bylo na jakémkoli albu zmíněné "domovské" kapely. Oliva přispěl svým skladatelským umem na zhruba polovinu alba (záleží na verzi CD) a i když se vydal z jistotu zabezpečujícího teritoria Savatage, stojí z celého alba za pozornost právě skladby, na nichž svému příteli Zakovi pomohl on. Zmíněnou výjimku pak tvoří titulní skladba s typickými a pořád tak úchvatnými vrstvenými vokály, která by zdobila i takové Wake Of Magellan či Dead Winter Dead.
Chris Caffery se na tomto albu podílel také nemalou měrou, ale jeho písně příliš nevybočují z průměrného klasického heavymetalu.
Celkově mi paradoxně album The Middle Of Nowhere nepřipomíná ani tak Savatage, jako spíše například sólovou tvorbu jiného zpěváka významné skupiny - BLAZE.
Hodně povedená deska.
Nejlepší skladby: The Middle Of Nowhere, All That Remains, Hollow