OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No konečně...po minulém albu jsem byl zvědav jestli to Ti NEVERMORE "odčiní" a nezklamali...tohle album je to co jim jde nejlépe...super!!
Ale jo, proč bych nešel do plnejch. A s naprosto čistým svědomím.
Moc se mi líbí začátek alba (zvláště 1.skladba)... zbytek je už slabší
Vynikající powermetalové album plné skvostných melodií (obzvlášť hned v úvodní Born, která aspiruje na „refrén roku“) obklopených dravými nájezdy precizních kytar.
Moc moc pěkný album, a hlavně pětka, což je Sentient 6 je naprosto uchvacující song.
Moc pěkný, jedno z těch cd, který, když dohraje, mám okamžitě chuť pustit si znovu.
uz se tesim na dalsi desku, DVD nebo i nejaky pripadny koncertik
pane jo,tomu rikam narez..Nevermore jsou cim dal tim tvrdsi, ale mam takovy pocit, ze i cim dal tim progresivnejsi...Kazdopadne jdou svoji cestou a za to jim nalezi nas obdiv a dik. Souhlasim, ze Dead Heart... pokoreno neni, ale Enemies urcite ano ( i kdyz nove smichana verze tohle album hodne pozvedla) . Vynikajici deska
Me se This Godless Endeavor zamlouva vice nez Enemies Of Reality (mam tu prvni verzi). A souhlasim s recenzentem, ze nej jsou 4 zaseky, jmenovite : Born, My Acid Words, Sentient 6, This Godless Endeavor (za pozornost stoji 6:30-7:30 ). 8/10
Podle mě je to vynikající album, lepší než "Enemies...", ale kvalit "Dead Heart..." satanžel nedosahuje...
Ja se nestydim a davam 9,5, Dead Heart to neni, ale porad to je spicka, kdyz jsem to slysel poprve, tak death metal na uvod me vyrazil dech, kdyby byly vsechny skladby jako uvodni, je to na desitku. Takhle půl bodu pošetřím.
Minulou enemies of reality naprosto pořbil zvuk,musím se přiznat že jsem o znovu vydání oné fošny tentokrát v luxusním kabátku Andyho nevěděl,rozhodně se po ní porozhlédnu protože to bude v konfrontaci stou původní bahnivou produkcí jistě pěkný pozlátko.K this godless endeavor-Dobré album,dobře napsané skladby,pár pěkných momentů+Andy Sneap....
na Nevermore bych řekl celkem průměr...
V podstate suhlas s recenzentmi. (Vynimocne!!) :))
Na druhu Lp sice nema ziadna, ale tato si aj tak zasluzi nasu pozornost.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.