THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Solídny album, bohužial nájde sa tu aj nejaká vata. Chcelo by to o 2-3 songy skrátiť.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
az na speed of sound sa mi to velmi paci
-bez slovního hodnocení-
velmi hlupa, plocha a otupujuca hudba, ktorej chyba nadhlad a nieco, co by sa dalo nazvat pocuvatelnost. za zmienku stoja bizardne skladatelske postupy. tak toto teda vonkoncom nie. osobne mi vadi aj prechvalenost tejto kapely. nie, nie je to umenie ani avantgarda. je to blbost.
Skvělé album, už jenom "Fix you" by vyneslo 4 extra body, i kdyby zbytek alba stál za prd - ale nestojí, album má spoustu dobrých a spoustu skvělých nápadů, ačkoli na úchvatné Parachutes a vynikající A Rush Of Blood To The Head nemá...
Opravdu dobré... Inspirován bodovacím manuálem MP :4,5
-bez slovního hodnocení-
Ten umrnčaný "spevák" je taký divný...
debilové, tyhle posraný kytarovky nesnášim
Jo tohle se mi hodně líbí!
mě se to moc líbí. na předchůdce sice to nemá, ale být tam více takových skladeb jako "talk" , tak by to bylo opravdu skvěle pohodový album. Jako klidovka po blackárnách a deaťárnách je to opravdu účinné. moc děkuji chlapci, jen příště zas tak moc neměkněte.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.