NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Parádny úlet.
-bez slovního hodnocení-
Samoúčelné přelety nad žánrovými hnízdy. Black, funky, husličky, world music - všechno, ale nic pořádně. A narozdíl od takových Unexpect CiC neumějí všechny ingredience přirozeně propojit, jen je skládají vedle sebe. K tomu disponují hnusným zvukem a slabým zpěvem. Průměrné album bez hlavy a paty.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Bohovsky uletená nahrávka ;-)
French Cancan a Vivalavida boli predsa len lepšie ale dosť srandy a zábavy si nájdem aj tu.
-bez slovního hodnocení-
CinC na tomto albume do znacnej miery opakuju to, co predviedli na tych minulych. Takze ak poznate ich tvorbu, nebudete nijak prekvapeni. A ak by ste sa s chceli oboznamit s tvorbou tychto frantikov, tak odporucam radsej ich starsiu tvorbu (napr. album Fear Not).
Pohodka...víceméně podobné předchozím deskám, ale pořád dobré
-bez slovního hodnocení-
Tak na tohle jsem v žebřícku zapomněl...........sakraaaaaaa
Tak tahle muzika (kapela) je přesně moje krevní skupina.
Avantgarda pre avantgardu .... Velmi umelo a nasilne posobiaca nahravka. Radsej siahnem po klasike daneho zanru ...
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.