OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Výborný klasický pro pamětníky... To... BRUČÍ - důležité !!!
Tak to je jediný album Exodus, který mi přijde tak nějak šitý horkou jehlou. Na můj vkus jsou skladby delší, než unesou. Ale pan Dukes je hodnotná náhrada za Zetra.
Toto je asi najbrutálnejší album, aký Exodus kedy vydali... Zmena zostavy kapele vtedy veľmi prospela... Že je Paul excelentný bubeník, o tom som nikdy nepochyboval a na tomto albume to znova dokázal... Jeho štýl nakopol Exodus do iných dimenzií... Rovnako aj nasraný Dukesov prejav... V Altusovi našiel Holt adekvátnu náhradu za Hunolta, aj keď tuto to ešte nie je až tak počuteľné... Ale riffy sú tu zabijácke... A zvuk je čistý masaker (hlavne kovový zvuk basy)... Možno nie je "Shovel headed kill machine" najlepší album Exodus, ale stále ma baví... A počúvam ho častejšie ako albumy z 90s...
-bez slovního hodnocení-
prvý album od Exodus,čo som počul,masaker jak svina !!!
-bez slovního hodnocení-
No hoši majú thrash metal nepochybne v malíčku, ale na prdel z toho zrovna nepadám, maximálne tak "aha, toto je celkom v pohodičke riff" a to je tak vsjo, súdruhovia... :))
Pro mě je největší problém tohodle alba nový vykuk za mikrofonem - R. Dukes. Vokál je pouze bohapustý řvaní, který mi oproti Souzovi přijde naprosto nudný, jeho frázování též. Hudební složka je standartní, ale oproti předchůdci o stupeň níž. První štych "Raze" je oukej, "Deathamphetamine" rovněž, ale pak to pro mě jde zlehka do kopru. Ve zbytku alba vyčnívá pouze "I am abomination". Když to srovnám s "Tempo of the damned", tak je to slabota... Zetrouši come BACK!!
Začiatok ako hrom ("Raze", "Deathamphetamine"), potom to kúsok klesá. Z hudobnej letargie to všetko vytrhnú až skvostné "Going Going Gone" a "Now Thy Death Day Come", aby to celé utopili v posledných dvoch kompozíciách.
Omnoho lepsi ako predchadzajuci album. Steva Zousu nemusim velmi ani ja. rob dukes je perfektna nahrada. Aj vymena za gitaristu prospela Lee Altus je proste rana do cierneho. A Paul Bostaph to netreba ani komentovat. Vyborna album pocuvam ho velmi rad.
Určite lepšie ako Tempo of The Damned...a to už len spevom ale zase určite slabšie ako Atrocity....ale je to užasny album mam ho rad:D
Kedysi by som dal tomuto albumu kľudne aj 9, ale postupom času zisťujem, že to nie je až tak dobrý album. Teraz ho počúvam minimálne ako celý Exodus, na Testament sa kvalitou určite nechytajú.Osobne proti Exodusu nič nemám, len ma akosi nebavia, to je môj problém. Najlepšiu prácu tu určite odviedol Paul Bostaph a veľké plus vidím najme k Robovi Dukesovi. Konečne aspoň trocha zaujímavý hlas pre skupinu, Steva Zousu som nedokázal počúvať..... Výborná je titulná hobľovačka, to je fakt mazec a ešte Raze a Deathamphetamine
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.