OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nic extra az na dve pesnicky, zbytok natahovany popovo ladeny znacne ufnukany album. Naj. skladba: Embrace The Storm
Zřejmě nejměkčí a nejpopovější album, které mě opravdu baví.
Jen bych byl nucen kopírovat vše, co napsal pode mnou walram. Se vším totiž s ním souhlasím. Škoda.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nudné a nevýrazné album s pár dobrými momenty ... Až na výjimky se v průběhu poslechu alba nic neděje, co by vzbudilo větší pozornost posluchače. Musím se přiznat, že mi ani barva hlasu zpěvačky mi na tomto albu moc nesedla. Mezi výjimky podle mě patří titulní song (lze v něm dobře rozpoznat skladatelský rukopis páně Lucassena) a Out In The Real World.
občas docela nuda
velmi prijemne album. a preco take nizke hodnotenie? druhe album elfonie this sonic landscape je absoulutne uzasne, je to mix gothic, jazz ... znie to velmi progresivne :-). a preto, lebo marcela bovio ma rozhodne naviac.
Taková pohodička.. nic víc, nic míň. Moje pořadí v Arjenových stále fungujících projektech je takovéto:. 1. Ayreon 2. Ambeon 3. Stream of Passion 4. Star One
Nic zvlastniho na to ze tam je Arjen. bych cekal teda daleko vic. nez jen průměr
-bez slovního hodnocení-
Vzhledem k sympatiím k tvorbě velkého Arjena a znalosti kvalit hispánské pěvkyně z alba Human Equation, jsem neváhal pořídit si tohle CD. Souhlasím plně a ztotožňuji se s hodnocením ve druhé polovině recenze Manatara. Prostě milé, příjemné album.
velmi zajimava deska! Tesim se na zive DVD!
je to takové normální - na ayreon to nemá
Vskutku me to chytlo Ayreon se v tom nezapre, ale hlas Marcely Bovio je vynikající.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.