NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
odrhovacka najvacsieho kalibru.
Rammstein jsou nejlepší kapela a toto CD to jen potvrzuje i když ne všechny songy jsou tak dobré.
Zklamání roku a nebýt Te Quiero Puta tak ještě o bod horší.
Pěkně se to poslouchá, ale "píseň" (= ein Lied:)) Rosenrot je totální vykrádačka a vůbec mi celé album po hudební stránce připadne jako "tenhle riff z toho a ten z onoho a dohromady máme novej song", ale texty jsou lepší než Reise, Reise, které po textové stránce trošku Rammsteinovsky zklamalo. Ale potěšilo muzikou :)
drzej si latku, ale uz me nebavi tak jako driv
Rammstein opäť nesklamali. Zo skladieb ma najviac oslovila tiulná Rosenrot a aj videoklip k nej má myšlienku, je vsadený do prekrásneho prostredia a výborne zostrihaný. Rammstein sú skrátka perfekcionisti. Raz sú teroristi, potom horolezci, inokedy kozmonauti a teraz mnísi. Nádherná je aj Wo Bist du? s chytlavým refrénom. V Mann Gegen Mann sú zase skvelé riffy a skladba má ohromný náboj. Balada Stirb Nicht vor Mir je oživená ženským spevom, angličtinou a zvláštnou atmosférou. Celkovo balady robia títo Nemci vskutku úžasné a táto patrí medzi najlepšie songy na albume.Zatiaľ čo Benzin sa nesie v klasickom duchu, skladba Spring je veľmi netypická, zato však prekrásna. Ale skôr by sa hodila ako posledná skladba, čím by slabšia druhá polovica albumu nevyznela tak rozpačito. Rammstein sú veľmi romantický a tie kecy o tom, že sú fašisti vyznejú dosť trápne. Naviac Tillov spev ma vždy úplne dostane. Škoda, že posledné štyri skladby sú také nevýrazné. Hodnotenie mohlo byť vyššie.
Veru nie.
lepší než reise-to jo a hlavně se vrátili k zodpovědnějšímu komponování songů,což na konci vyzní překrásně srdceryvně,jako na starších albech (ne úplně,ale lepší než drátem do oka...).
hm, az na dva tri songy tam dost chybi hudba... slo to brutal dolu btw. hlaska metaljezevcika "Te Quiero Puta! je nič-moc, lebo Till spieva španielsky" zabiji. Nekdo by ji mel odcervit
Kdyby to šlo tak dám 0.
Takisto môj obľúbený... Nie až tak jako Mutter. Môj komentár: Začína vypaľovákom Benzin-om, bije sa cez Mann gegen mann, prenáša do chladnej zimy Rosenrot, ešte temnejšími surovými gitarami v Spring, smúti vo Wo bist du?, v Stirb Nicht Vor Mir/Don´t Die Before I Do drichme, v Zerstoren sa Till pokúša urobiť zo seba veľkého metalistu, vo Hilf Mir je zblbnutý z ohňa. Te Quiero Puta! je nič-moc, lebo Till spieva španielsky. Feuer und wasser má dobrý text, ale tie gitary na konci si musím vychutnať, sú perfektne ostré a tvrdé. Ná a Ein Leid je nuda. Tento album som dostala na 2. vianočný deň a stihol mi prirásť k srdcu. Rammstein je vždy najlepší!
Lepší než Reise, Reise...
-bez slovního hodnocení-
Každá skladba sama o sobě téměř geniální. Jako celek však příliš rozvláčné a nudné. Těžko se to dá doposlouchat v jednom kuse.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.