NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Niekde medzi meh a moze byt, neni to velmi zahrane na moju strunu. Naj. skladba: Xiberia (Seasons In The Ice Cage)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Krasne i temne..
-bez slovního hodnocení-
Taky nevím co chtěl básník říci.. ty nudné pasáže bez jakéhokoliv vyústění, rádoby průměrný zpěv a prapodivný zvuk mě natolik odradili, že pochybuju, že se k tomu ještě někdy vrátím!
Nevěřil jsem,že se FieldsOfTheNephilim podaří ještě někdy natočit album,které by se mohlo kvalitativně byť jen přiblížit legendárnímu albu Elizium,ale podařilo se.Mourning Sun je druhé nejlepší gothic rockové album co jsem slyšel,samozřejmě po Eliziu.
Žádný komentář!
super...
-bez slovního hodnocení-
Sdilm nazor tech kteri rikaj nejtemnejsi album roku ......skvela deska nasplana az do konce....vrele doporucuji vsem co neslyseli
Nevim co tím chtěl básník říci proto si to asi ještě pořádně poslechnu raději bych se zdržel hlasování tak dávám prostředek
Nejtemnejsi album roku :-)
jo, jo - slyšel jsem sice zatím jenom Shroud, Straight To The Light, Requiem XIII-33 a Xiberia ale i v těchhle skladbách je víc atmosféry než ve 20 albech průměrných finských či germánských rádoby-gotických kapel dohromady. Tomu říkám gotika :-))) Super
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.