THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Album silne poplatne dobe, nadechnuti pred famoznim (mnou nkekrtiticky obdivovanym a ve sve dobe uctivanym) Irreligious.
Naprostá klasika.
Je to druhé najlepšie album od Moonspell a jedno z najlepších gothic metalových, aké kedy uzrelo svetlo sveta. Album je naplnené úžasnou atmosférou, podmanivými klávesami, ostrými gitaramy a úchvatnými melódiami. Jedná sa predovšetkým so skladby Love Crimes (moja najoblúbenejšia), Wolfshade (temná a okúzlujúca s výbornou rytmikou), ...Of Dream and Drama (agresívna, melodická s čarovným feelingom), An Erotic Alchemy (pekne odsýpa) a Alma Mater (výborná šleha). Akurát mohlo byť toto album vzhľadom na kvalitu trochu dlhšie.
výborné album
také pro mě je to nejlepší CD od Moonspell a něčím dokonce zajímavější než Irreligious =)
Tohle album mám už dokonale oposlouchané a k dkokonalosti chybí opravdu málo.
Po prvním poslechu - žádná sláva...Ale teď ... jsou úžasný :o))
hmm...tak před deseti lety by to bylo za 10, teď mě to, abych pravdu řekl, skoro nic neřiká. Atmosféra vyšuměla, plochý, dost hroznej zpěv...ale svýho času to mělo něco do sebe, tak ze slušnosti...
Jediná deska Moonspell, která splňuje má kritéria pro (téměř) dokonalou desku.
V tej dobe boli zaujimavý ,berem ich po album SIn ,Pecado ,potom už som to bral trochu povrchnejšie
Tahle deska je u mě od Moonspell nejlepší.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Kultofka :)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.