NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Za úvodnú pieseň, inak...
Ak by v niektorych skladbach skratili sola a spravili by z nich 4 minutove vypalovacky, album by nemalo chybu.
-bez slovního hodnocení-
Souhlas s recenzí, nejdřív to vypadá docela fajn, ale potom.. kdyby to aspoň o 15 minut ukrátili, tak by se to možná dalo poslouchat, ale tahle hodinová hoblovačka je fakt o ničem.. a to mám speed rád:/
Občas si nimi prepláchnem hlavu . :-P
mehehehe trrrrrrrrrrrrt trrrrrt ttttrrrtttr lalalala lolalaolaololololalalaolo iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiaaaaaaaaaaaaa eeeeeeeeeeeeeeee....cely dragonforce ale sranda teda nazivo urcite!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
ano je pravda ze to nejak splyva dokopy, ale masticka je to fajna..ako z rychliku :-D...no tak na sedem
Rychle a zběsile, tak by se dala vystihnout de facto celá tvorba téhle kapelky. Jinak musím souhlasit, že mi jednotlivé skladby splývají do jednoho proudu, chybí také nosnější myšlenka. Přesto se album poslouchat dá...
Hudba týchto zúfalcov okrem rýchlosti za každú cenu a onanistických sól neobsahuje už vôbec nič.
dalsia speedova sprostost
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.