THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tiez ma to prekvapilo, lebo som od toho nic neocakaval. Najskor som si myslel, ze spev mi bude vadit, ale aj ten je nakoniec uplne v poriadku. Naj. skladba: One Way Town
-bez slovního hodnocení-
tohle můžu-moc pěkný... schválně jsem si ji pořídil, když jsem dal na recku a rozhodně zavládla spokojenost.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Zajímavý... Za šestej song bod navrch.
pohodička...ale celkem rychle se mi to oposlouchalo
"Jednoduše-složitá" nebo "složitě-jednoduchá" hudba. Každopádně hodně příjemné a povedené.
libi moc, vyborna kytara a zpev, vkusne chytlave
-bez slovního hodnocení-
Tie melódie sú vkusné veľmi. Úplne sa to do mňa zarezalo
Tohle vůbec neni špatný! Čekal jsem o něco více experimentů a méně čiré hitovosti, ale takhle to taky neni špatný. Hrozně rychle to vleze do podvědomí, tak jsem akorát zvědavej, jak rychle se to voposlouchá... Mám akorát drobný výhrady ke krabicovejm bicím a-la "...And Justice For All", ale jinak je zvuk výbornej!
Velmi dobre sa to pocuva a album strasne rychlo uplynie. Trosku mi miestami vadi vokal, ktory sa akoby za kazdu cenu chce podobat na RUSH co rozhodne nie je dobry napad.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.