Roman
9 / 10
Tak tohle je pro mě obrovské překvapení! Když vydali Primal Fear své první album, byl jsem také velice překvapen a tuto kapelu jsem si připsal na svůj seznam oblíbených kapel. Ovšem s vydáním druhé desky jsem s lítostí musel sáhnout po zmizíku. O to víc jsem zaskočen nyní - po tolika nevýrazných a průměrných albech jsem takhle kvalitní speed skutečně nečekal. Žádný výrazný stylový vývoj se samozřejmě nekoná - Ralf se nejpozději shozením hřívy již nadobro a otevřeně přihlásil ke svému holohlavému idolu a celá fošna je opět o tom "Jak se hříšník zfetoval práškama na bolest". Na novince je ale (v rámci žánru) tolik nadprůměrných skladeb, že to překonává i jejich debut a v mých uších tímto PF stanuli po bok špičkám současného čistokrevného speedmetalu. A tím rozhodně nemám na mysli HammerFall či Stratovarius, které nechávají daleko za sebou (jestliže bych vnímal ještě aktuální alba Gamma Ray a Helloween jako souboj dvou velikánů klasického germánského heavymetalu, pak Primal Fear s jejich novinkou by byl ten třetí, který se směje).
Nejlepší skladby: Demons And Angels - speedmetalový otvírák jaksepatří, jasná hitovka Seven Seals, sága Diabolus, bojovná Carniwar, oproti původní verzi vyšperkovanější Question Of Honour a závěrečná balada In Memory, v níž to Ralf, s Halfordem v hrdle, rozbalil naplno ;-)