THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Hodnotím jenom první cd... i když... už se mi asi dvakrát stalo, že jsem to při práci zapomněl vypnout po Au Pays Natal, vzpamatoval se až během čtvrté skladby na CD2 a s překvapením si uvědomil, že se to vlastně pořád dobře poslouchá...
-bez slovního hodnocení-
Ta kombinovaná verze je cosi geniálního.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Poctivá muzika 20.1.2011 aj po pár rokoch je tento album pre mňa stále jednotkou, preferujem počúvať kombinovanú verziu ktorá ma akúsi väčšiu hĺbku. Extra body, ktoré nie sú potreba v tomto prípade by som udelil za poslednú Au pays natal/Sol ... tej sa doslova nedokážem nabažiť, vír nátlaku, gradácie a emócii je skutočne neuveriteľný.
Aneb jak efektivně zkloubit nezkloubitelné.. v současné době vznikají v tvrdší hudbě pouze fúze.. pokud se to ale dělá dobře, nejsem proti. Díky za to!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
cd 1 - 7/10 cd 2 - 5/10
Dokopy zmixovane to ziskava dalsi rozmer a takmer dokonala nahravka sa meni na dokonalu...
ked su obe cd hrane sucasne, nie je proste o com.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.