OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mňa toto pokračovanie na rozdiel od iných velmi baví :-)
Oproti perfektní Operation: Mindcrime I (9/10) celkem nuda
OM 2 a vlastne aj American Soldier su vcelku solidne albumy ale podla mojho nazoru to bez DeGarma nejde. Ak odide osoba ktora skladala 80% hudby v kapele je to hned poznat. Tate je v prvom rade textar a Wilton s Rockenfieldom sa odmlcali cize hudbu zacal robit Stone ktory proste nieje DeGarmo ani nahodou. Preto tento album posobi uplne jednotvarne bez nejakeho rusiveho momentu prekvapenia....su tu solidne rockove skladby perfektne naspievane Tateom a to je tak vsetko. A o American Soldier plati to iste........len pevne dufam ze DeGarma prejde to lietanie a ze opat dostane chut si poriadne zarockovat. Bez neho to proste nefunguje!!!!!!
-bez slovního hodnocení-
Natočiť pokračovanie najlepšej heavy metalovej dosky všetkých čias po 18 rokoch je teda kurva odvaha. Queensryche sa za tie dlhé roky zmenil na nepoznanie, avšak od jednotky je to najlepší album od nich, takže rešpekt a klobúk dolu. Emócie a extázu prvého dielu však vo mne rozhodne nevyvolá...
Výborné pokračovanie,skvelý zvuk a opatovny navrat kralov ich spracovanie mincrimeov naživo je úžasné
když tak poslední album poslouchám, tak si uvědomuju, že už vlastně ani nevím proč jsem měl Queensryche kdysi tak rád. Zkoušku časem u mě přežily snad jedině Promised Land jako pro QR v kontextu celé diskografie spíše netypická, vyklidněná deska a Hear In The Now Frontier jako poměrně povedený pokus o vlastní uchopení tehdejšího rockového "mainstreamu". Jinak nic moc. A ani poslední deska mi nějak výrazně tep nezrychlila. Lehčí nadprůměr, nic víc. Paradoxní je, že první Operation, kterou vždycky všichni považovali za jejich vrchol, byla na můj vkus už od začátku zvukově a hudebně až moc staromilská ... prostě takový komplikovanější hevík :-) Pokud se někdy v bodoucnu QR rozhodnou udělat mi radost, bodou muset natočit spíš Promised Land II: The Legacy nebo Hear In The Now Frontier Realoaded :-))
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
uvod je slubny ale postupne to straca grady. Zachranuje to Dio ale koniec je opat slabsi....neviem ale TRIBE sa mi neskutocne pacil. OM 2 je samozrejme lepsi ako albumy Hear in ....ci prepadak 2QK ale uz len od samotneho titulu som ocakaval viac.
Taky jsem příjemně překvapený. Návrat jak má být.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.