PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Teda to je úpadok!!! Drevený kolovrátok. Bieda!!! Nabudúce ale dúfam že sa bude hovoriť len o zakopnutí a dajú si záležať. Obe časti sú slabé
Ta prvni cast je vyborna, moc pripomina Savatage, zbytek neni vylozene do poctu, ale nic zvlastniho tez ne. Priste cele album symfonicke a bude to za 10. (BTW az ted jsem si uvedomil ze Lingua Mortis=Speak of The Dead)
Jediné, co tomuto albu můžu vytknout je velká rozdílnost mezi "symfonickou" a "klasickou" částí. Proto na mě působí trochu rozporuplně... Ale pořád jsou to RAGE! ;-) P.S. Druhá část alba rozhodně není jen do počtu... Hm, tak po skoro dvou letech musím hodnocení trochu snížit. O bod a půl (na 7)
První půlka skvělá, druhá o něco slabší, ale pořád hodně slušná. Asi nejvíc mi vadí právě ta rozpolcenost, jakoby Rage nevěděli, jaký album vlastně chtějí nahrát. Ale celkově výrazný nadprůměr.
No tak první část alba je skvělá, ovšem druhá čistě metalová polovina nemůže proti té první obstát, a není to jen tím, že kapela na ni hraje jaksi jednodušeji, než na deskách Unity a Welcome To The Otherside, od Soundchaseru je na čistě metalové části znát, že skupina se až moc vrací do minulost , tak začátek devadesátých let. Naštěstí i ty čistě metalové skladby mě nenudí a celekm mě některé dost chytly zvláště Be With Me Or Be Gone. Ale příští deska by měla být buď celá orchestrální, nebo metalová(v tom případě by ovšem měla navazovat na Unity či Welcome To The Otherside, přece jen od Rage čekám něco víc, než jen hoblování ve stylu Motorhead) Jednolitý obsah desky pak nebude působit jako teď, tedy trochu rotříštěně. Hlavně doufám ve vydání starých skladeb v akustické verzi což se na dvd nekonalo ačkoli to bylo slibováno. Ale i tak jsem celkem spokojen, lepší výkonnež minule.
Výborné album, co si budem povídat. Některé skladby nejsou až tak úplně nej, ale každopádně nemůžu jinak než...
-bez slovního hodnocení-
Pridavam se k vetsine; Suite Lingua Mortis - 9.5, ostatni - 5.5, prumer - 7.5.
Excelentni !!!
Suite Lingua Mortis: Suite Lingua Mortis, kterou má na svědomí Smolski, obsahuje 8 částí, z kterých 2 až 3 za něco stojí (a ty za to opravdu stojí :-)) - konkrétně to jsou vynikající No Regrets a ještě hodně dobrá Innocent (úvodní instrumentální gladiátorská zdravice je taky fajn). A to je bohužel vše, což je na cca 22 minut hudby dost málo. Zbytek jsou nezajímavé instrumentální výplně, kde Smolski sice ukazuje svou hráčskou virtuozitu, nicméně skladatelsky se zřejmě vyčerpal ve zmíněných skladbách. A poslední Beauty je ta nejhorší balada, jakou Rage kdy nahráli. Při porovnání s původní Lingua Mortis vyznívá novinka dost bledě. Pominu-li skvělé "hlavní" skladby, tak i ty krátké instrumentální vložky měly nápad a nepůsobily jen jako výplně - jasně, i to byly předělané osvědčené skladby (pro změnu z Missing Link) - nicméně jde o výsledek! Navíc závěr Medley v podobě instrumentální Lost In The Ice je vrchol v propojení orchestru a metalu, kterému se může zpříma podívat do očí snad jen nějaká skladba z Yeah! Yeah! Die! Die! Jediným, čím Smolskiho suita trumfuje svou více než deset let starší (nevlastní) sestru, je zvuk. Nicméně i tak se jedná o velmi dobrou záležitost (především kvůli zmíněným skladbám). Zbytek: Na zbytku alba se konečně dostal ke slovu také Peavy, který vyloženě špatných skladeb za svou kariéru napsal co by se na prstech ruky dalo spočítat a i tentokrát předvedl, zač je toho Rage. Z jeho pera vzešly skvělé skladby, kterým ovšem posluchač musí dát čas. Problém je, že jich je málo. Rage měli vydat buď celé album orchestrální nebo „normální.“ Takhle každá část působí trochu neúplně a celá deska vzbuzuje dojem polovičatosti. Také mě trochu mrzí, že díky Smolskimu se Wagner jakoby stahuje do pozadí (nic proti Victorovi, je výborný rifmajstr, některé jeho skladby jsou skvělé, ale přeci jen někdy zajde v exhibici dál, než by bylo zdravé pro samotnou skladbu). Navíc Rage jsem měl vždycky rád především kvůli Wagnerovu rukopisu – a toho je tentokrát vůbec nejméně (z 15 kompozic je jeho pouhých 5). Také mi připadá, že se na Victora příliš spoléhal v tom, že hlavní „tahoun“ alba bude ona suita, a sám tak nesložil něco v duchu Falling From Grace. Škoda. I tak je Speak Of The Dead skvělá deska.
Myslim, ze nektere kritiky jsou prilis tvrde, sice to chapu s ohledem na vysokou kvalitu predchozich alb, ale zase na druhou stranu posledni dobou vychazi tolik metalovych sracek, ze tahle deska stale patri mezi to nejlepsi co posledni dobou vyslo...
Tohle tu už bohužel párkrát bylo. Díky bohu za první půlku desky. 4 body + 1 za live performance at MoR
no priznam sa ze predoslu tvorbu rage nepoznam ani som jej nevenoval pozornost ale pre tento album som sa rozhodol pretoze rage casto koncertuju ci v cechach a inych krajinach a su velmi znamou skupinou..este pred tymto albumom som si zaobstaral solovku mika terannu a ta sa mi pozdavala tak som dal sancu aj skupine rage..no zaciatok ma teda posadil na stolicku...ten im teda vysiel..s tym som bol spokojny...uprostred albumu sa to vsak zacina lamat a neviem ci to robi absencia orchestra ale dalsie skladby zacinaju byt dost nezaujimave..avsak v mojich ociach splnaju aspon pasmo priemeru..celkovo tato nahravka je dost dvojtvarna...ohuril ma zaciatok,stred usiel a koniec mi neublizil...takze u mna pani mate za sedem..
Souhlasím, že je to album, které má dvě tváře, určitě bych byl o mnoho raději, kdyby tam byl orchestr až dokonce, ale nemám problém s neorchestriálními skladbami, pro mě je to stále dost kvalitní materiál, který předčí spousty dnešních rádoby kapel.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.