THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Spolu s Lepaca Kliffoth jednoznačný vrchol.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nejedná se o čistokrevný death metal - album disponuje spoustou dobrých heavy melodií (už se zde objevují pro Therion tolik typické orientální melodie) a sól; na druhou starnu jej zhazuje nepříliš dobrý vokál. Přesto na tomto albu lze slyšet náznaky věcí budoucích (= věcí kvalitních). Nejvíce se mi líbí: Dawn Of Perishness.
-bez slovního hodnocení-
Nepříliš zázračná deska, až příští počin byl to pravé ořechové.
-bez slovního hodnocení-
slusny death
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Spolu s prvým albumom sa jedná o najhoršie albumy Therion. Nevydržal som to počúvať do konca, pretože to bola absolútna strata času. Nič zaujímavé, iba surový severský death metal. Našťastie dnes robia Therion úplné inú hudbu. Ako keby sa jednalo o odlišné kapely. Chris skrátka pochopil, že má na viac. Ani neviem za čo by som mal dať body. Tak snáď len za meno. Inak hrozná nuda!!!
Dark Princess Naamah 10/10 The Ritualdance Of The Yezidis 10/10
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.