THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Spolu s Lepaca Kliffoth jednoznačný vrchol.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nejedná se o čistokrevný death metal - album disponuje spoustou dobrých heavy melodií (už se zde objevují pro Therion tolik typické orientální melodie) a sól; na druhou starnu jej zhazuje nepříliš dobrý vokál. Přesto na tomto albu lze slyšet náznaky věcí budoucích (= věcí kvalitních). Nejvíce se mi líbí: Dawn Of Perishness.
-bez slovního hodnocení-
Nepříliš zázračná deska, až příští počin byl to pravé ořechové.
-bez slovního hodnocení-
slusny death
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Spolu s prvým albumom sa jedná o najhoršie albumy Therion. Nevydržal som to počúvať do konca, pretože to bola absolútna strata času. Nič zaujímavé, iba surový severský death metal. Našťastie dnes robia Therion úplné inú hudbu. Ako keby sa jednalo o odlišné kapely. Chris skrátka pochopil, že má na viac. Ani neviem za čo by som mal dať body. Tak snáď len za meno. Inak hrozná nuda!!!
Dark Princess Naamah 10/10 The Ritualdance Of The Yezidis 10/10
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.