CHIENS - 1.8.7. MYSELF
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hmmmm... Jo, pobavil jsem se, to jo, ale tak nějak. Spíš rozporuplný pocity. Na jedničku ani dvojku to rozhodně nemá. Celej film jsem měl pocit, proč se sakra ztrácí čas se zbytečnostma a nejede se v tom, v čem byly předchozí díly silný. Nevim konkrétně, co to bylo, ale něco ve mně tenhle dojem neustále vyvolávalo. Proč se např. uplně zapomnělo na novou okřídlenou postavu? Podle mě uplně zbytečně... Hodně mi vadila snaha šokovat diváka za každou cenu. Jednu postavu vskřísit a dvě zbytečně zabít. Eště zbejvalo odhalit, že Wolverine je ve skutečnosti prateta Storm z druhýho kolene a bylo by to celý. Nejsem fanda těchdle blbostí. Neni podle mě potřeba křísit postavy a vymejšlet nesmysly, proč vlastně přežili a proč jsou teď vlastně najednou zlí, aby byl divák překvapen. Tohle mi přišlo maximálně zbytečný! Jinak ovšem fajn podívaná, divák se pobaví... Série X-Men má svojí obrovskou výhodu, že i kdyby celej film stál totálně za hovno, tak jen sám Jackman ho vytáhne nad průměr a celková podívaná je bez přehánění přímo úměrná minutáži, kterou má Wolverin k dispozici pro svou exhibici. Čim víc Wolverina, tim víc nárez. Bylo ho dost, naštěstí...
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.