THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Nejslabší čast trilogie.. Jo kdyby takhle zněly všechny "nejslabší části"
-bez slovního hodnocení-
Dost mě to vzalo, oni fakt umí tak jako nikdo jiný. Dokonalá metalová deska.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Vyborny zasek skvely nasledovnik Aeon
Dobra vec, opat sa nesie skoro cisto v deathovom rangu, black je iba na pozadi hlavne formou atmosfery a niektorych gitarovych postupov. Trymove bicie su na najvyssej urovni spomedzi vsetkych Emperor-Zyklon albumov. Napriek tomu sa Disintegrate nechyta na predchadzajuci vrchol Aeon
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Samot(h)né dobré instrumentální výkony skvělou desku nestvoří. Přesto nadprůměrný vyhlazovák.
-bez slovního hodnocení-
Kvalitni nasledovnik vyborneho Aeonu. Skladby jsou sice trochu mene vyrazne, ale chce to poradne naposlouchat a par perel se objevi (Subversive Faith napriklad). Pul bodu navic za Tryma.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.