À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Progres old-school:) podle mého gusta. Klenot.
Po vynikajúcom "The key" ma na tomto albume najskôr zarazila jeho horšia prístupnosť, ale ešte viac zvuk... Škoda, basa je vážne takmer nepočuteľná, o chabom zvuku bicích nehovoriac.... Zato gitary znejú podstatne agresívnejšie, ako na debute... Keď si ale človek zvykne na zvuk, potom už je len odmeňovaný, bo tieto songy stoja za opakované vypočutie a zakaždým sa tam dá nájsť niečo predtým nepočuté... (btw: Som jediný, komu pri počúvaní tohoto albumu dnes prídu na myseľ zvolenskí technici Unconcern, ktorí z tvorby Nocturnus čerpali dosť inšpirácie?...)
Skvely album aj ked Ethereal Tomb ma chytil omnoho viac
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
výborní!
7,5/10 edit 4.3.2012
The Key i Ethereal Tomb hodnotím výše...
Nocturnus, to je samostatny zanr. (skvely zanr)
Death metal a klávesy? No potěš. Takhle jsem uvažoval, když jsem si před poslechem tohohle alba prohlédl sestavu Nocturnus. A to dodávám, že jsem sám klávesákem! Jenže...první slovo, které mě po poslechu napadlo, je "jedinečnost." Neslýchaná technická virtuozita, fantastická atmosféra a sci-fi texty, navzdory komplikovanosti alba se to poslouchá skoro samo! Věčná škoda, že tahle navýsost originální parta už patří minulosti...
Zrovna to poslouchám asi tak po 10 letech a je to pořád pecka do palice.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.