OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Na všemi opěvovaný Storm Of The Light's Bane jsem nikdy na chut nepřišel ovšem Somberlain je jiný žrádlo.Vtipný je že jsem ho objevil teprve nedávno protože jsem myslel že to bude stejný jako Storm.Omyl.Debut je mnohem syrovější,blackovější a s nádhernou neopakovatelnou atmosférou.člověk myslí že zná všechny blackový klasiky a pak prásk a objeví Soberlain.Díkybohu za to.Dokonalost
no jo, klasika...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nasledujúci album je o chĺpok lepší...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Krásná atmosféra, funkční melodie a riffy. K tomu připočteme skvělé mezihry, které celku jenom prospívají a máme před sebou desku, která přičuchuje k dokonalosti. Debut Dissection se vydařil na výbornou a já jej hodnotím stejnou známkou jako následující zásek.
-bez slovního hodnocení-
V čiernom umení jeden z tých lepších albumov.... Tie melodické gitary sú parádne...
-bez slovního hodnocení-
Velmi dobry death/black, ale tiez suhlasim ze to najlepsie nas v ich tvorbe este len cakalo
Slusnej material ale to co prislo po Somberlain je jeste o tridu (a 3 body) vejs ... \m/
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.