THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Extrémně hravá a muzikální záležitost. Právě takový přístup platí na jedny nejtěžších žánrových okovů. Skvělý zpěv.
Vynikajúci album ich vrchol a posledná šleha čistý vrchol v ich tvorbe. Škoda že ich ďalšie počiny mu nesiahajú ani po malíček.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Vyborne album od zacatku az do konce...
V rámci "žánru" nadprůměr, z hlediska kapely jednoznačně vrchol tvorby.
Nadpriemerne speedove album, dobry spevak, inak ale nic extra. Piesne a refreny su si dost podobne, ziadna piesen ma vyslovene nechytila.
po průlezu různým,power odpadem(kapely jmenovat nebudu),je to opravdu RAJSKÁ HUDBA
Nevim proc, ale zda se mi tahle kapela nedocenena, prece jen kvalitou by predcila mnohe vrstevniky...
-bez slovního hodnocení-
Nej. deska kapely a v rámci žánru pro ten rok jedna z nejlepších.
Po Marigoldově opěvné recenzi, jsem si tohle album opatřil a musim říct, že to bylo značný zklamání! Nebyl jsem schopný najít jediný originální prvek - tolikrát zde zmiňovaný. Jen naprosto nudný a nechutně kolovrátkový melodický...tentononc... S odstupem času přidávám bod, protože "Witches Dance" je celkem roztomilá...
mazec...lepsi jak predchozi Dragonchaser...nedavno sem narazil na kapelu Stormwind, album Rising Symphony a svym vybornym zpevakem,melodiema... mne pripomneli prave At Vance. Doporucuju!!!
Výborné. Zvláště skladba č. 11 mě "dostala".
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.