THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Ano, po hudební stránce velmi dotažené album, vynikající melodie a tradičně silné klávesy.. ale ten zpěvák. Dle mého názoru je to opravdu tragédie, k této hudbě mi deathový vokál ale prostě vůbec nesedí! To je jako kdyby v Hammerfall pěl Alexi Laiho. Proti experimentům nic nemám, ale tady se to nevyvedlo. (možná jsem zbytečně předpojatý, ale uplatnění pro takový growling s rozsahem 1 oktáva si dokážu představit asi jen v stereotypní švédské brusce) Hudba - 8, Zpěv - 4 => 6 a s odřenýma ušima
Na COB a Norther sa to nechyta ale je to vyborny album.
Vyborna nahravka! Ovela hutnejsi zvuk oproti minulosti kapely a prekvapivy, ale o to lepsi deathovy vokal. Defeat a Groan of Wind su jasne hitovky a moja oblubena je aj Man of the King s vtipnym zaciatkom a chytlavym refrenom. Navyse osobne su mi ovela sympatickejsi ako CoB.
Nejlepší deska Kalmah, kdyby Alexiho banda nebyla mou srdcovkou, tak bych možná i hodnotil výše, ale když mám chuť na takovou muziku, tak srdce vítězí. Přesto dobrá deska. P.S. Ten deathový vokál já vítám.
Dobrý zvuk i mix stylů. Velmi nakažlivé melodie co z hlavy nevyprchají, skvělé instrumentální výkony.
-bez slovního hodnocení-
Nechytilo ma to tak ako predchádzajúce albumy. Napriek tomu ide o kvalitnú a veľmi dobre počúvateľnú záležitosť.
Povedená deska
Hudebně mi to album sedlo do noty maximálně. Skvělý tvrdý zvuk a vychytaná sóla. Jediným negativem je pro mě zpěv - na mě už je to moc deathové. Z písní bych vyzdvihl titulní, Defeat a Groan Of The Wind.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Dobře se to poslouchá
-bez slovního hodnocení-
Skvělá deska... Budu se opakovat, ale tahle muzika mě prostě baví...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.