NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Výborná vec, mňa tento album dokonale prekvapil. Prog metal dokáže byť stále zaujímavý, len na to treba ísť srdcom a nielen rozumom (cough Dream Theater cough:)
II=I je sice lepší, to ale nic nemění na tom, že tohle je další výjimečné album...
tak tohle právě není i onaniích ale o melodiích a nápadech...:-)) mé progové srdéčko plesá
Docela dost dobré instrumentální onanie.. ale chtělo by to jedno hoši: NÁPAD!
Dobre album, ale ze by to bola nejaka totalna pecka to nie.
-bez slovního hodnocení-
Po dlhom case kapela a hlavne album, ktory som si nevypocul iba raz...
Andromeda ruluje, je více stravitelná byť instrumentálně o nic horší, než monhé slavnější spolky jako DT, Pain Of Salvation třeba. Chytlavé melodie, vynikající zpěv, ani instrumentální výkony všech zúčastněných nemůžou fandy progmetalu zklamat v tomto žánru pro tento rok je o králi a nejlepší nahrávce aspoň pro mě rozhodnuto.
A bod navrch za super obal (aspoň mě se líbí...)
Je fajn slyšet od podobné kapely fajn hudbu a ne jenom přehlídku kytarových technik a fíglů...Je to výborné album, které s chutí poslouchám hodně často
Mna to proste nijako nechytilo ...
Když jsem před časem v novinkách na stránkách ANDROMEDy čet, že kapela sáhne na Chimeře po větší přímočarosti, xmrti jsem se vyděsil a začal se smiřovat s tím, že další nadějná kapela skončila. Ovšem, čekal mě velmi příjemný šok! Žádná přímočarost se naštěstí nekoná a kapela vydala své rozhodně nejvyspělejší a na poslech po všech stránkách zábavné album. Pravda, nezřídkakdy je zcela evidentní, že ta či ona technická eskapáda je vyloženě samoúčelná, že ten či onen lichý motiv je lichý jen proto, aby to znělo šíleně (nemůžu si pomoct, ale většinou mi to zní tak, že kapela vymyslela obyč 4/4 motiv a nahodile usekávala tu 8ku, tu 16ku, aby to nebylo tak "obyčejný") a celkově se dá říct, že to je prostě progrese pro progresi a komplikovanost proto, aby to bylo komplikovaný. Z téhle kapely to prostě vyloženě čiší. Ovšem nic naplat, takhle dneska hraje a skláda (bohužel) málokdo a tudíž to celé zní velmi svěže a poslouchá se to prostě krásně. Čas strávený s Chimerou uteče jako voda a pozornost neopadne ani na minutku. Tak to má být. A jsem rád, že kapela stále rozvíjí svůj cit pro naprosto potrhlé a téměř nesmyslné melodie. :)
-bez slovního hodnocení-
skvele album
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.