VEIL OF CONSPIRACY - Shape of Grief
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kdyby Sodom nenatočili "Agent Orange", ani pes by po nich neštěkl. Škoda že mu všechna následující alba nesahají ani po paty.
Náhodou lahoda, ale Persecution Mania je ešte o čosi lepší.
no v tej dobe mi to pripadalo perfektne teraz uz ani nie ale urcite stoji za vypocutie
Tehda jedno z mych nejoblibenejsich alb, i po delsi dobe ma svou kvalitu, titulni skladba je porad mega-mazec!!! :))
Album Agent Orange nepovažuju za milník thrash metalu, ale je fakt že od Sodom je to jejich nejpovedenější album. Osobně bych raději viděl v thrash metalovém seriálu zásadnější alba, jako třeba Coroner - Grin nebo Kreator - Renewal.
Sodom na mě vždy působili jako průměrná kapela, která natočila dvě vynikající řadová alba v období, kdy u nich působil Frank Gosdzik - Blackfire. Toto je vrchol Sodomu.
Slušná práce. Líbí se mi to i po těch letech...
Mne sa to moc nelúbi.
Tak na tomhle sem vyrustal
-bez slovního hodnocení-
Ryzí album =)
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.