OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Technicky aj zvukovo TOP Megadeth, skvele perfekcionisticke album. ...cez to vsetko riffarnu PEACE SELLS alebo aj debut KILLING IS MY BUSINESS so vsetkymi jeho chybami mam radsej :-) Divne ?
-bez slovního hodnocení-
Jak jsem zde již několikrát (vlastně skoro pořád) avizoval, nespadají Megadeth do ranku mých oblíbených kapel, ale řekl jsem si, že to s nimi znovu zkusím a jedu chronologicky celou jejich diskografii. První tři alba u mě rozhodně moc nezabodovala, a tak jsem byl zvědav na většinou metalových posluchačů vysoko hodnocené Rust In Peace. A ono se mi to skutečně začalo poměrně líbit - lepší zvuk, výborná sóla a i Dave se hlasově trochu zlepšil (když příliš nekřičí/nemečí). Nejlepší songy: Hangar 18 a Tornado Of Souls.
Po trošku rozpačitom predošlom albume vyšla hneď takáto "šupa"... Síce ani "Rust in peace" nepokoril v mojich očiach "Peace sells...", ale je to nadmieru premakaný materiál s parádnym zvukom... Mnohé dnešné tituly nedosahujú jeho kvalít...
Nic ine ako 10 si tento album nezasluzi!
-bez slovního hodnocení-
Po Master of Puppets druhý nejlepší album v historii metalu... a btw ano uznavam Megadeth, jedna z mích nej, ale Metallica ji v 80s překonala... uvědomte si headbangers, že Megadeth sice vydavala skvela alba, ale proste v epicnosti podle me trosku ztraci na Master of Puppets...Master a Rust jsou tedy srovnatelna, jenze Master prisel jeste o 4 roky driv, a to byla ve vyvoji hudby tenkrat docela dlouha doba...proto si myslim ze Metla Megadeth predbehla... navic Metallica udelala revolucni vec v celym metalu, a to jsou metalovy balady, to zadna jina skupina v jejich dobe neudelala...poslechnete si Fade to Black nebo One... to jinde neuslysite...neuveritelne originalni skladby, ktere neomrzi... Doufam ze sem tu vsechny nenasral
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Fakt super album. Sice jsem ho objevil až v roce 2004 ale opravdu super. Na tu dobu to musela byt bomba. Jen se mi moc nelíbí Poison Was The Crue. Youthanasia je ale the best.
Nejlepší. Krásná metalová fošna.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.