THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
..................
-bez slovního hodnocení-
Buchti buchti buchti 8/10 -------- 17.11.2012 - Musím poopraviť hodnotenie, fakt to rastie. Hlavne po vypočutí na poriadnej aparatúre.
Tak mám za sebou první poslech, musím tedy říct - dokonalost. Intro parádně navodí atmosféru a vtáhne do děje. Votvýrák, s geniální grckou 1:08, je námrd, jak se na otvírák sluší a patří. Pak startuje nejsilnější část desky - úžasná, více než dvě minuty dlouhá, výpravná stadiónovka z nádechem Maideních epických kousků Bytva u Bukovyny s geniální vyhrávkou uprostřed skladby a pohlcující emotivní atmosférou nabítá Když Tě nechá buchti. Následuje sypačka Zavýračka, outro a je tu konec. Né, kdepák, co by to bylo za rokéry, kdyby fanouškům nedali něco navíc - cover To je starý je snad ještě daleko lepší než originál. Mezi zápory patří zejména zvuk - hold jde o debut, kapela si zřejmě nemohla dovolit kvalitnější produkci. Jinak je zde nacpáno do ani ne 20ti minut vše, co si může roker přát. "...a to vám chlapy bila bydfa jag prase!"
Ty vole :-D Tak toto nemá konkurenciu. 100% aggro až do špiku kosti. Hrozne sa ujebávam na zvuku gitár. Ich web im len dotvára imidž :-D Parádna kapela! :-D 2. 5. 2009: Po viacnásobnom prepočutí môžem jedine skonštatovať že toto demo je genialita sama o sebe. Absolútne ma dostala Kdiž tě nechá buchti s geniálnou melódiou na začiatku :-D A Zavýračka je teda riadny nárez, ako stvorená na headbanging!!!
-bez slovního hodnocení-
Sranda je jedna věc, ale zarážející nedostatek něčeho, co by se i v daném kontextu alespoň blížilo talentu je věc jiná.
Když jsem viděl záznam z Kainu, rval jsem si vlasy, že jsem tam nebyl. To bila bytva jak prase!!!
Se hoši vono to hňetá :-)
-bez slovního hodnocení-
Nějakou tragickou hříčkou osudu jsem tento skvost přehlédl v době jeho největší slávy,proto hodnotím dodatečně zaslouženými deseti. Bytva u bukovyni !
Hmmm, produkce obskurně-agrární partičky FLUSSOR je bezpochyby více než zajímavá. Jejich demo (?) "Bukovyna v plamenech" je jakýsi pokus o hudbu inspirovaný velice rozmanitými vzory od Mejdnů až ke Třem Sestrám, zabalený do značně zasviněného a k tomu ještě řádně plesnivého zvukového kabátku model první deska Bathory. Na druhou stránku kapele nechybějí celkem slušné melodické nápady, takže jejich "vipalovački" mají docela solidní odpich a občas některým motivem doslova překvapí (energická vyhrávka v Bytvě u Bukovyni bere dech). Kapitulací samou pro sebe jsou texty, které se hemží podivnými nářečnými patvary a spisovnou češtinu nemylosrdně prznícími obraty. Kapela se nestydí používat nejprofláklejší klišé a rýmy typu "král/sral","prase/zase" nebo "veze/meze". Jsou tu však i opravdu povedené momenty; zvláště pak úvod "Když tě nechá buchti" (takto jasně nejlepšího songu z celé kolekce) - "Znáš to kámo, jak to chodí, kdyš tě buchti přes palubu hodí; to se vole všechno sere, ani bygbýt tě nebere !" s důrazem na poslední slůvko, které se jakoby vznáší v chlapácko-melancholickém oparu. Velice silný emutivní moment ! Flussoři disponují značně rozmanitým pěveckým arsenalem (trochu mi tak připomínají legendární Starou Dobrou Ruční Práci, pochopitelně v ušmudlaném venkovském vydání), byť o hlasových dispozicích všech "zpěváků" se dá s úspěchem pochlebovat. Kapela si navíc ušislyšně vypomohla i zahraniční posylou - při poslechu kavrverze od F.R.Čecha je nemožné přeslechnout šišlavou a sotva dech popadající artikulaci jednoho z pěvců. Podle přízvuku a frázování tipuji zemi původu na Dagestán. Suma somárům, celkem to ujde. A za to, že to teď f práci posloucháme každej den.....
a) nebaví mě to b) sem suchar, neb mě to ani nerozesměje Třeba příště
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.