OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vynikajici zpevak, kytarista si to celkem dava, libi se mi zvuk, dobra zabava
-bez slovního hodnocení-
Technicky super ako vždy, kopec nápadov, trochu komerčnejšie síce, ale to nevadí .... chýbajú mi tu však "veľdiela" (je jasné, že Odyssey nikdy prekonaná nebude, ale posnažiť sa mohli...) Uvoľnenejšie, dobre sa to počúva, ale históriu ťažkého kovu to určite nezmení... Dlhšie uležanie: najprv som tomu dal 8, teraz 10 - najlepší album od SX a včera naživo to bola fuckt super jazda !!!!
.....nerad to pisem ale po 5 rokoch cakania je toto slaba naplast....v recenzii na Odyssey som pisal ze nieje dobre ze kapela ma 5 rokov " pauzu " a.....a do bodky sa to naplnilo. Album som pocul asi 5 krat ale nechytilo ma tam skoro nic. Minule albumy som pocuval zo zatajenym dychom a toto ma fakt sklamalo. Neveim ani ako to mam ohodnotit........
Na jednu stranu se mi nahrávka velmi líbí je chytlavá, jsou tam výborné skladby a momenty. Ovšem s hodnocením je problém dal bych osm z deseti, ale je fakt, že takový materiál za pět let? Symphony X určitě v minulosti byli v kratších intervalech vydávání přesvědčivější, nechci být nespravedlivý, kdyby tahle deska vyšla rok dva po Odyssey dám hodnocení vyšší, takhle to bude o trochu méně.
Myslím, že té chvály je poněkud více než je zdrávo.
Okrem dvoch skvelých skladieb nevidím dôvod púšťať si toto album viac krát. Po väčšinu času progresívna nuda.
Predchadzajuce dva albumy boli lepsie.
-bez slovního hodnocení-
Zklamani, nuda, agro, Allen zbytecne moc tlaci na pilu, spousta vaty ("Zní to jako kolekce, kterou dokáže Romeo vysypat z rukávu během tejdne" - trefne) a skvela titulni skladba.
-bez slovního hodnocení-
Symphony X jsem poprvé slyšel na první placce, to s nimi zpíval tuším Rod Styler, ale definitivně mě dostali s alby V.The new mythology Suite a The Odyssey. Novinku poslouchám tenhle týden a zatím jsem ji jaksi "nezkousl". Paradise lost je výborná, The Serpent´s kiss dobrá; zbytek ve mě probouzí pocit sice skvěle odvedené, ale rutinní práce. Na to, že jsem na novinku čekal tak dlouho, docela zklamání.
Pro mě poněkud zklamání. V obecném měřítku je to skvělá power metalová deska, ale SYMPHONY X maj prostě na víc. Rozhodně nesouhlasím s Marigoldem, že na desce je nějak patrných pět let práce. Naopak. Pokud by se na desce makalo pět let, bylo by smutné, že se ani náhodou nemůže rovnat s předchozí Odyssey, na kterou měla kapela sotva dva roky. Tohle je právě věc, co mě na desce dost mrzí. Je to úděsná rutina. Zní to jako kolekce, kterou dokáže Romeo vysypat z rukávu během tejdne........A kde je tedy těch pět let práce??? Škoda. SYMPHONY X maj na víc, než je chladná rutina. Když ale nad tímhle mávnu rukou a bez zaujetí poslouchám, musim říct, že obsah mě prostě baví. Po nepříliš výraznym otvíráku přichází jeden z vrcholů alba - skladba "Domination", ve které se skrývá tolik agrese a přímočaré surové síly, že nástup refrénu by se dal přirovnat přinejmenším k erupci sopky. Druhý vrchol alba je pro mne hned následující píseň "The Serpent's Kiss" s naprosto dechberoucí rytmickou prací, neuvěřitelně spletitou a zašmodrchanou - ovšem zkomponovanou tak, že vše působí zcela přirozeně a samozřejmě. Od této chvíle ovšem začíná podle mě poněkud chladná rutina - písně, kterým není co vytknout, až na to, že už to tu prostě bylo. Ano, opět se to poslouchá skvěle, ale už tu neni ten moment naprostého uchvácení, jako byl v případě "Divine Wings Of Tragedy", "V" nebo "Odyssey". U každé písně si člověk řekne: "Jo, tohle jsou SYMPHONY X, jak je mám rád, super.", ale do kolen už nic nesrazí. Jako nejslabší píseň vidim závěrečnou "Revelation", která nejspíš měla být rozmáchlejší epickou věcí, ale nějak to nezabírá, což je u téhle kapely s podivem. Je to snad poprvé, co jim něco takového nevyšlo. Ani nevim. Na jednu stranu jsem zklamanej, protože od muzikantů TAKOVÉHO formátu bych čekal něco trochu víc. Na druhou stranu se k novému albu průběžně vracím a s chutí ho poslouchám. Udělám tedy průměr... S přihlédnutím k tomu, kdo je autorem: 5/10 Hodnocení pouze obsahu bez ohledu na autora: 8,5/10
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.