ORANSSI PAZUZU - Muuntautuja
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Fantazia....vlastne som si uvedomil ze toto album pocuvam najviac zo vsetkych Kamelotov!
Kamelot dokonal svůj žánrový posun z energických vod powermetalu a melodií, které se zapamatují po prvním poslechu. Takové skladby jsou na této desce sice taky, ale spíše ke škodě: balady Love You to Death a Anthem = kýč jak řemen. Jinak ale spokojenost, stačí si jen párkrát poslechnout nářezovku Rule the World, velkolepou titulní Operu, emocemi nabitou Human Stain nebo závěrečnou parádní rozlučku Edenecho.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
No dobře, dobře, není to Karma, není to ani Black halo /ačkoliv je pravda, že výstavbou skladeb se mu celkem podobá.. vlastě ono přirovnání "odpad z black halo je tady celkem na místě/, ale pořád jsou to Kamelot. Skladby sice nejsou tak 100% přesvědčivé, jako ještě v nedávné minulosti, ale k dokonalosti jim chybí jen maličko.. vlastně za jediné slabší považuji Love you to death /to je utahaný běs/ a následující Up from the ashes /tuctovka/. Zbylé kompozice jsou naprosto svébytné a v klidu obstojí, hitovka Rule the world se dokonce s přehledem zařadí mezi nejlepší hity kapely. Album to sice není nejlepší, občas tam sem tam něco zaskřípe, inspirace z minulosti je nepřehlédnutelná /rule the world -> march of mephisto, ghost opera -> farewell, human stain -> soul society/, ale funguje to. Šlape to. A doprdele, pořád tam zpívá Roy..
Toto je nadherne album! Jedno z naj ake Kamelot vobec natocili. Melodicke a zaroven priamociare!
nuž neviem čo za album počúvali tí ľudia čo tomu dali tie nízke známky...podľa mňa je to powermetalový skvost...
-bez slovního hodnocení-
Po 3 výborných deskách přichází sešup dolů, naštěstí ne až někam do bahna.
Ojoj! Tomuto albu jsem v rámci diskografie této, kvalitními nápady vždy disponující, skupiny bohužel na chuť nepřišel. Ano, jsou zde typické poznávací melodie Kamelotu, ale ve výsledku na mě album působí až hystericky. Řekl bych, že ubrali nejen na rychlosti, ale že se bohužel spíš orientovali na zahrnutí klasických nástrojů a více ženského zpěvu (backing vocals) do své tvorby a to mi tam (na tomto albu) moc nesedí. Příkladem je pro mne např. píseň Blücher, na kterou jsem se jako fanda do lodí z 2. sv. války těšil (a byl opravdu zklamán), či titulní skladba. Ani kvalitní písně jako The Human Stain (se skvělou temnou atmosférou), Love You To Death či Edenecho u mě nemohou zmírnit verdikt, že se jedná o jedno z nejslabších alb s Khanem za mikrofonem.
-bez slovního hodnocení-
Jedna z mých nejoblíbenějších kapel. Na tohle album jsem potřeboval trochu více času, ale když jsem do něho proniknul tak bylo vše jasné. naprosto perfektní album!! Troufám si tvrdit, že kamelot je jedna j nejlepších power metalových kapel.
Tak po velkej trojke Karma, Epica, TBH vcelku kvalitativny zostup dole, ale zopar vynikajucich songov sa tu samozrejme najde.
Mene hitovejsi nez vynikajici Black Halo, presto nadprumerna prace.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.