Morbo
8 / 10
Rozhodně nejlepší album DT od "Six Degrees...". Postrádá monotónnost "Train Of Thought" a zároveň roztříštěnost "Octavaria". Řekl bych, že je to tak na půl cesty mezi těmahle deskama. Ve stylu ToT tu máme písně "Dark Eternal Night" a "Constant Motion", které já osobně považuju za nejslabší na desce. Zatímco v té první zaujme snad jen poněkud labilní úvodní motiv a instrumentální pasáž, která je ovšem zplácaná až nehezky pejsko-kočičkovym stylem, tak ta druhá se hodí tak leda jako odrhovačka k pívu. Případně na vymazání z playlistu.
Ve stylu "Ocatavaria" tu jsou roztáhlejší kompozice plné teskných často až naivních melodických motivů v závěru alba, které připomenou závěr právě minulé desky, ovšem postrádají jeho chladnou rutinérskost. Hitovkovou část Octavaria zas připomínaj "Forsaken" a "Prophets Of War". Díky tomu, že jich není tolik jako na Octavariu (u kterého víc než deset poslechů vydrží skutečně jen závěrečné dvě písně), nejsou tak otravné.
Na albu je jen jedna novátorská píseň (myšleno v rámci toho, co jsme od DT ještě neslyšeli) a to je "Repentance". Pro mě osobně jednoznačný vrchol desky. Necelých 11 minut volně se vlekoucích v pomalém psychedelickém mustru, oproštěných snad od uplně všeho, na co jsme od DT zvyklí. Velmi nečekané, velmi odvážné a velmi vydařené. Zvedám palec a tleskám.
DT se opět ani náhodou nepodařilo alespoň náznakem se přiblížit skvostům, na které jsme byli zvyklí v "předsixdegreesovském" období, což už se jim nejspíš beztak už nikdy nepodaří, ale alespoň vydali album, které se pěkně poslouchá. To stačí. Víc jsem nečekal. Já jsem spokojen.