MoRt8
3,5 / 10
Další dvouletka a další album KoRn si to z výrobní linky šine ke
sluchovodům milionů lidí, kteří si jistě novinku populárních američanů
obstarají. Někdo je extrémně natěšen, někdo zvědav a někdo vyděšen, jak že
to bude s tím tolik diskutovaným úpadkem tentokrát. Nezdržujme se, nelžeme
si do vlastní kapsy a řekněme rovnou, že s úpadkem je to tak, jak už to s
úpadky bývá - a) stagnuje, b) prohlubuje se. Těžko říci, ke které variantě
má blíže letošní "kukuřičná kaše". Intro nezní vůbec špatně a tak s chutí
k samotným písním. Druhá stopa pojmenovaná Starting Over je pro mne jednou
ze dvou nejlepších písní na desce. Dost mě tahle věc baví. . 3-jka: kde nic tu nic,
píseň, kterou si ani po opakovaných posleších nevybavím. Evolution nemá
špatný úvod, bohužel trvá pouhých 37 sekund, po kterých píseň přejde v
jakousi pseudovykradačku alá Linkin Park a následuje jasný funus. Hold on disponuje bezesporu chytlavým refrénem - slušná věc. Skladby 6 - 12: Ticho po pěšině a
méně nápadů než ve hře našeho fotbalového "Áčka." Naprosté a nefalšované
vatové vyplňovačky stopáže jako Kiss, Do What They Say, Innocent Bystander
a opravdu zbytečné blbosti jako Love And Luxury. Alespoň trochu života do
toho umírání bych dle názvu čekal od Killing, ale nic než prostou a
nenápaditou rutinu jsem neobdžel. A tak mě z té katatonie (páni muzikanti
ze stejnojmenného spolku odpustí) trochu probrala až poslední I Will
Protect You, která je podle mého s úvodní Starting Over nejpodařenější
skladbou alba a nabízí v mantinelech desky nadprůměrné okamžiky rytmické
sekce. . I novinková kolekce, pro mne, postrádá jasnou hitovku, něco,
čeho se můžete chytit a spolehlivě držet. Úpadek započatý malou domů v
podobě Take a Look In The Mirror a prohloubený předloňskou See You On The
Other Side získává letos definitivní kontury a pouze mě utvrzuje v názoru,
že kapela jednoduše dospěla do bodu, ze kterého už pro ni nebude návratu a
že už se (nejspíš) definitivně vyčerpala a už jen udržuje prosperující
kolotoč v chodu. Důkazem budiž také boření původní sestavy, jestliže Head
odešel z důvodu náboženského procitnutí, pak Silveriu to už evidentně vůbec
nebavilo a vyřešil to ohlášeným "dočasným odpočinkem." Pokud mi předchozí
SYOTOS z nějakého důvodu alespoň několik málo prvních poslechů zdála se být
nadprůměrnou rockovou deskou (než se dostavilo bleskové oposlouchání a
královská nuda + ani já jsem si asi ještě nepřipouštěl, že by mohlo být až
tak zle), pak novinka jasně drhla už napoprvé a udržet pozornost od začátku
do konce je úkol, se kterým si prostě neporadím. Skladatelsky se totiž
jedná o jedno velké vakuum a kytarová složka tvorby KoRn se po odchodu
Heada definitivně smrskla na chudý inventář nezajímavých, neoriginálních a
začátečnicky prostých riffů (ne, v tomto druhu jednoduchosti opravdu není
žádná síla). S konstatováním, že poslední 3 alba KoRn jsou jen
vyhypovanými bublinami hýčkanými mediálními obry a obříky, odkládám i
novinkové album na dno šuplíku, který nejspíš otevřu až za další dva roky s
vydáním deváté studiové desky skupiny, která bývala lídrem určitého hnutí,
které následovali stovky dalších, spolkem nedotknutelných, skupiny, která
si dnes s ostatními prohazuje role a v neposlední řadě skupiny, která
bývala mou srdcovkou. KoRn mají nejspíš stále co nabídnout koncertně,
"umělecky" jsou však ve stavu klinické smrti. (Ne)Uvidíme se na druhé
straně, páni muzikanti.