OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pôvodne som to radšej ani nehcel hodnotiť kvôli osobným sympatiám k tejto neo thrashovej úderke, ale nedá mi to. Formálne je všetko v poriadku, ale to je asi tak všetko. Dobre odvedená rutina a remeslo, nič viac v tom nepočujem.
Tady se něco nepodařilo. Skladby jsou takové jakesi suché - jak kompozičně tak produkčně. To se u Soilwork nestává
Velmi slabé... ten verdikt sedí.
Tento album som počul raz a nebavil ma...sa mi k nemu nechce vracať...žiaden hit
Na nakej cas me chytla ale rychle se oposlouchala...
Po předchozí nahrávce, je tato deska pro mě zklamáním...
-bez slovního hodnocení-
Oproti předchozím počinům docela nuda
mne sa to páči, nie je to dávka progresivity, ale však nemusí hlavne že to šlape edit : zmenene z 8,5 na 7 predsa len tomu niečo chýba
-bez slovního hodnocení-
Hmmm tak bohuzel, tohle me zas tak moc nechytlo. Neni to nejhorsi, ale nadprumer bych si predstavoval jinak!
-bez slovního hodnocení-
Předchozí album pro mne bylo zklamáním a po těch ne zrovna pozitivních ohlasech zde jsem si novinku měl skoro strach pustit. Příjemně mě ale překvapila, rozhodně to takový průser není. O třídu horší než laťka nasazená samotnými Soilwork však ano.
Po minulém albu, poučen, že se nevyplácí lámat hůl po pár posleších, jsem si dal opravdu načas a pořád jsem si říkal - to přijde, však ono se TO objeví. A po mnoha hodinách strávených poslechem novinky od Soilworku musím konstatovat - teď už To tam prostě není :-( Zřejmě si TO odnesl Peter Wichers a tak nezbývá než opustit cestičku Soilwork a sledovat jeho stopy.
Typický švédsky bejbymetal, tak do 15 rokov maximálne. Priblblé "vzdorovité" texty, továrňové inštrumentácie, zopár fajn melódií album nerobí. Zbytočné nikoho neobohacujúce album....
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.