OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nechapu, proc pise recenzi nekdo, komu se dany zanr nelibi. Pro srovnani - poslechl jsem si vychvalovane Mars Volta a mozna bych se uvolil dat 2 body za snahu (je to naprosto strasne). Between The Buried..- to same. Protoze se mi to nelibi ale neznamena, ze jsem odbornik na zanr. Pokud Worlde Collide podle recenzenta neni deska horsi nez Reflections, tak to o necem svedci. Deska JE horsi nez Reflections, predelavky, hlavne Heroes, maji neco do sebe, poslouchat se to da. V pohode.
ojojoj Corey Taylor! blehh a že sa to tam Lombardovi chce! fuj toto je nuda
Suhlasim ze skladatelsky velmi slabe album ... ale ... 1. ano zvukom sa vzdy necham ocarit 2. su to pani muzikanti s patricnym vzdelanim, kolki sa tym mozu pochvalit... toto vsetko beriem do uvahy aj pri hodnoteni tohto albumu.
Reflections byl jasný vývojový vrchol, teď už prakticky zbytečná kapela. Z toho kruhu asi není cesty ven. Skladby jsou každý pes-jiná ves, vůbec to nedrží pohromadě... Zklamání.
Špatné album, moc špatné
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tak tentokrát ABSOLUTNĚ nesouhlasím s recenzí. Pro mě je povětšinou rozhodující dojem, jakým na mě kapela zapůsobí a zda se mi to líbí. Na nějaký uměle naroubovaný "vývoj", aby se hudební kritik mohl rozplývat, kašlu. Nejsem žádný true APOCALYPTICAfan, ale nové album považuji za poměrně povedenou záležitost s pár momenty, se kterými také moc nesouhlasím (I´m Not Jesus či Helden). Přesto ve výsledku rozhodně nejde o propadák nebo "mrdku" (jak se na tom tomto serveru "někteří inteligenti" vyjadřují).
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.