MÚR - Múr
Islandská mláďata se nepokrytě inspirují svými idoly a dělají to skvěle. Jejich modlami jsou ALCEST, SÓLSTAFIR a CELESTE. Na debut jde o zvukově i aranžérsky velmi silný materiál jenž je pro mě slibným příslibem do budoucnosti.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Pre mňa už metalová klasika.Po prvom počuvani som nechapal ako mohol niekto niečo take nahrať,ale postupom času ma to chytilo a uz nepustilo. Inak Twist je to najšialenejšie čo som asi počul :D
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
proti první desce.... .jen ohřátá polevka
-bez slovního hodnocení-
Jeden z najslabších albumov.
Pro mě je LIP reprezentantem kategorie "Nejzásadnější Desky V Dějinách Moderní Hudby". Btw.: MoRt8 bravo! :)
Studený pot, studené nohy, studení spoluobčané v mrazácích kor(n)onerových. Korn přicházejí dva roky po svém překvapivém debutu s kolekcí, která je ideálním inventářem pojizdného depresária. Je to jako nekrofilní verze pohádky o princezně koloběžce. Korn přitvrdili! Ale ne, Korn přeci docela zpomalili! Davis řve víc než dřív! Ale hovno, Davis přeci zpívá hitový refrény! Obě tyto polohy Korn spolu na LIP koexistují mnohem nervnějším způsobem a rozdíl mezi nimi dělá z Grand Canyonu čáru života klienta pohřebního ústavu. Kytary mnohem častěji kvičí jako potenciální řízek zasažený pistolí na prasata, basa pleská jako tělo hanobené o podlahu márnice a bicí připomínají zoufalé bušení malých dětí topených v oprýskané popelnici. A na to vše dohlíží narkotiky zpracovaný Faget v drákulově kostýmu krátící si dlouhou chvíli průstřely vlastních nohou. Korn pilují svůj projev i zvuk a dávají všem pochybovačům jasnou odpověď na otázku, zda nejsou jen krátkodobou kometou. Svět je miluje, MTV je miluje - šance nestat se rockovými bohy začíná se sunout k nule a kapela startuje turné, které jakoby trvalo až dodnes. I přes to mám raději desku debutovou a největší problém mám na LIP právě se zvukem, který považuji za nejhorší v Korní diskografii. Ale to je stejně podstatné jako stěžovat si po smrti, že v papírových botách zebou nohy...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Zatím se kloním k pozitivním názorům. Unylost minulých nahrávek se sice úplně nevytratila, ale jestliže to v předchozím případě byla příjemná akademická nuda, tak tentokrát můžeme hovořit o emoční pestrosti a schopnosti vtáhnout alespoň dále pod povrch.
Odpálit hned na úvod největší hitovku na albu samozřejmě vtáhne do dalšího poslechu. Ten nabídne solidní heavy metal amerického střihu, ale takovou pecku jako "Satana" už zde neuslyšíte. O kapánek více mi vyhovovala komplexnější tvář z minulé desky.
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.